Když se řekne: Kudy se dostanu na Rochovickou pustinu? (akt.19.2.)

Mapka z 1. republiky (po roce 1925) -
Rochowitzer Weingeb.

Máme v božickém a křídlovickém katastru místa, která mají svá pojmenování (stará, starší, novější, nová, dlouhodobější, dočasná, udržovaná, zapomenutá), ale z nějakého důvodu se přestala používat, pozapomnělo se na ně, vypadla z povědomí.
Mám za to, že se to stalo i Rochovické pustině (nebo taky na starších mapách najdete název pustina Rochovice nebo jsem dokonce našel označení Rochovické vinohrady). Jak moc se v novodobé historii Božic toto pojmenování užívalo, nevím. Možná by věděli ti, co pracovali v zemědělství.
A tak se ptám: Odkud je nejlepší vyjít, když byste se chtěli podívat do míst, kterým se říkávalo (a třeba se zase bude říkat) pustina Rochovice neboli Rochovická pustina? A jakým směrem byste se vydali?
Takže doplnění: Rochovická pustina se nachází v místech, kde stávala zaniklá ves jménem Raklinice. Je to vlastně z dnešního pohledu po polní cestě ze Zámlýní, od vily Holých směrem na Čejkovice (Heřmanov). Obec ležela v dnešním křídlovickém katastru u borotických vinohradů.
První zprávu o ní máme z roku 1225 v souvislosti s vysvěcením božického (křídlovického) kostela a připojením desátků z okolních obcí (i z Raklinic) k tomuto kostelu, který patřil pod správu Louckého kláštera. Kvůli těmto desátkům vypukl spor mezi Loukým klášterem a johanitskou komendou v Horních Kounicích, která desátky dosud užívala. To je docela zajímavý fakt, že správu desátku z Božic a okolí měla do vysvěcení božického kostela sv. Petra a Pavla komenda (označení pro středověké sídlo rytířského či křižovnického řádu, například templářů, johanitů, aj.) z Horních Kounic. A mně se zdálo, když jsme tam jezdili na fotbal, že je to docela daleko - a vidíte, v raném středověku to nikomu nevadilo!
Raklinice se v průběhu staletí psaly i Rakvice, Rekvice, Raklenice a taky Rochovice. Kdy přesně zanikly, nevíme. V roce 1301 (za posledních Přemyslovců) jsou již uváděny jako zaniklá obec. V roce 1314 se znovu rozhořel spor mezi Loukou a hornokounickou komendou kvůli desátkům z "raklinického johanitského dvora". Tzn. že v Raklinicích stával kromě několika chalup (to mohlo být 10 - 15 domů) i větší statek - dvůr. Ještě v jiném prameni se uvádí, že zanikly po morové epidemii roku 1349. K tomuto výkladu bych se přikláněl nejvíc. Při soupisu panství vršavského (břežanského) roku 1672 se uvádějí čtyři pusté vsi a mezi nimi i Raklinice (psané Rochowitz, s výměrou  1 341 měřic a s pustými vinicemi). A ještě v roce 1900 jsou České Křídlovice uváděny jako obec se dvěma katastrálními územími (k.ú.), a to Velké Křídlovice a pustina Rochovice (bez domů, do roku 18967 vedená jako samostatná obec). 
Na starších mapách najdeme názvy polních tratí Oedung Rochowitz a Rochowitzer Gebirg a na současných podrobných topografických mapách se uvádí Pustina Rochovice a Rakvické svahy (kopce směrem k Čejkovicím).

                                                  Ladislav Nevrkla