Počátky božického poštovnictví jsou kladeny do roku 1872 (viz A. Pfister, str. 27). Nabízí se zde navíc přímá souvislost s otevřením železniční tratě Znojmo – Hrušovany n. Jev. na podzim roku 1871, neboť tehdejší praxe, jež trvala až někdy do roku 1957, byla založena na propojení poštovního úřadu, který zásilky doručoval, a vlakové pošty, která zásilky převážela.
Objevil jsem nedávno nějaké archivní materiály z roku 1913 a mezi nimi se nachází i rukopis, který zachycuje stručnou historii božické pošty. O nově zjištěné údaje tak doplňuji informace, které jsem v roce 1995 napsal v publikaci o Božicích (str. 101 – 102).
V „novém“ materiálu se uvádí, že již v roce 1871 byl přemístěn poštovní úřad z Lechovic do Božic. První božická pošta se nacházela – pro někoho možná překvapivě – v budově dnešního kina Marta! Byla zde otevřena jako součást hostince, který tady mimochodem fungoval až do roku 1950. Prvním poštmistrem tak byl zákonitě tehdejší majitel hostince Anton Obermann. Po něm nastoupil tkadlec Weislich a nakonec v roce 1878 sedlák Mathias Girsch.
Nová kapitola božického poštovnictví se začala psát v roce 1887 a asi nepřekvapí, že u stavby nové budovy pošty stála významná božická osobnost prelát Max Mayer z Ahrdorffu. Napsal jsem „nepřekvapí“, ale zatím jsem nikde jinde nečetl ani neslyšel, že by se pan prelát takovýmto způsobem zasloužil o naši poštu! Takže novinka! A další plusový bod pro pana preláta. Na jeho popud se započalo se stavbou nové moderní budovy uprostřed obou obcí nad farskou zahradou (v té době Max Mayer bydlel ještě na faře) na katastru Českých Křídlovic. Díky této stavbě započalo faktické stavební propojování obcí České Křídlovice a Božice, neboť do té doby zde bylo pusto prázdno, jenom strž dolů do dnešního lesoparku, budoucí klášter se teprve možná honil hlavou pana preláta při jeho „letním přemítání“.
V roce 1888 byla nová moderní budova pošty (a současně i četnické stanice)dostavěná a pod názvem C. a k. Poštovní úřad Božice- Velké Křídlovice začala sloužit občanům. První poštovní úřadovna se nacházela v místech dnešní málo využívané turistické ubytovny, bývalé obecní knihovny (četnická stanice byla v bývalém obecním úřadě). Prvním poštmistrem v této nové budově se stal Franz Jarosch. Ještě v témže roce se název pošty změnil na C. a k. Poštovní a telegrafní úřad Božice – Velké Křídlovice. Možná došlo v dalším období i ke změnám ve vedení božické pošty, ale zápisky jsou hůře čitelné. Jisté je, že v roce 1905 se poštmistrem stal Gustav Liebscher a v této funkci byl i v roce 1913, kdy vznikl tento rukopis. V roce 1910 byly umístěny v Božicích a Českých Křídlovicích tři poštovní schránky. V rukopisu jsou uvedeny i další důležité údaje týkající se pošty v letech 1906, 1907 a 1912.
Za první republiky (1918 – 1938) pracovali na poště - tak jako ve všech státních úřadech - pouze čeští zaměstnanci. Po Mnichovu museli svoje místa opustit a v letech 1938 – 1945 byl poštovní úřad obsazen pouze německým personálem. Posledním německým poštmistrem byl od 1940/1941 až do května 1945 válečný invalida z II. světové války Rudolf Fischer z Křídlovic (Neuweidenbach-West).
Noví čeští osídlenci přebrali od května 1945 všechny úřady včetně pošty. A velmi brzy se přistoupilo i k přestěhování poštovní úřadovny do sousední budovy, kterou obec koupila v roce 1937 pro lékaře. Novému lékaři dr. Josefu Leisserovi, který zde ještě v roce 1945 krátce ordinoval, byla přidělena vila ve východní části obce, a tak se prostory uvolnily pro potřeby pošty. Ale o tom zase někdy příště.
Ladislav Nevrkla
První fotografie pochází z roku 1925 a je převzata z publikace A. Pfistera. Tehdy už zde pošta ovšem dávno nebyla. Až do roku 1950 zde byl hostinec – známí majitelé: Anton Obermann (za něho zde byl v letech 1871 - 1888 zřízen poštovní úřad), Josef Fröhlich, František Smetana a Antonín Daněk. Další historický pohled na kino je z roku 1975 (vpravo autobusová zastávka) a o něco mladší je asi třetí historická fotografie budovy kina. Poslední foto zachycuje dnešní ubytovnu (bývalou knihovnu), kde byla pošta v letech 1888- 1945.
Počátky božické pošty doplněny o další historické foto z webu www.starepohledy.cz. (lan)
OdpovědětVymazat