Marta centrem kultury. Proč toho nevyužít?

Pokud poslední dobou čtete o Božicích něco pozitivního, tak je to převážně o kině Marta. Jeho jedinečnost v celém okrese Znojmo i Jihomoravském kraji (znám jen jiné kamenné venkovské kino ve Velkých Němčicích u Hustopečí) podtrhují jak ocenění v soutěži Vesnice roku spojené s finanční "injekcí 30 000 Kč, tak velký zájem médií o jeho fungování i o jeho správce.

Obětavý sběratelský nadšenec a správce kina v jedné osobě Ivan Hudec ml. se snaží, aby kino co nejvíce sloužilo občanům a podle Rovnosti je naše kino poměrně dost v permanenci a solidně navštěvované. Když to třeba porovnáme se sálem kulturního domu, tak z toho kino málem vychází vítězně. Navíc je zcela určitě krajovou kuriozitou a tím, že je umístěno do historicky cenné a významné budovy, poutá na sebe zcela nepochybně hodně pozornosti nás všech. Měli bychom v této pozornosti zcela určitě pokračovat. Nabízí se dokonce otázka: Když je kino Marta centrem božické kultury, proč toho nevyužít a neopravit konečně tuto budovu kompletně sakum pikum od střechy po sklep, od vstupní brány po bývalou prodejničku masa v levém rohu u Horáčkových.
Navíc se přimlouvám za to, aby zůstaly zachovány veškeré pamětihodnosti, které zde ještě zůstaly a navíc, aby zde byla konečně umístěna pamětní deska, která zachytí všechny tři historicky významné skutečnosti: to, že zde v původním hostinci byla zřízena první božická úřadovna pošty (ještě za Rakouska-Uherska), to, že zde žil a pracoval jako hostinský velitel odbojové skupiny Světlana Antonín Daněk (1947 - 1949) a to, že zde bylo zřízeno obecní kino, které bylo znovu před několika lety zprovozněno i s původním názvem nejstaršího božického kina.
Taky by stálo za úvahu učinit kroky k tomu, aby byla budova kina prohlášena za památku a mohly se na její opravu čerpat dotace. Ivan Hudec je známý i jako sběratel technických kuriozit a já se přimlouvám za to, aby v areálu kina bylo časem vytvořeno i malé technické muzeum "foto - kino".
Ve světle těchto návrhů a úvah se i lépe rýsuje vybudovat a jednou zřídit i vinařské muzeum v nedalekém obecním sklepě. Ne naopak, jak to bohužel začaly dřívější božické radnice. Nejdříve opravme a vdechněme nový život kompletně zrenovované budově kina a potom jednou (za 5, 10, 20 let) se vrhněme na obecní sklep s jeho vinařským zázemím. Tomu všemu a v tomto pořadí jsem ochoten svými skromnými silami pomoci.
                                                                                   Ladislav Nevrkla