Za krásami 32: Císařova fontána

Tentokrát v našem poznávacím putování zabrousíme kousek za hranice. Ivan se v minulém putování dostal do našeho příhraničí na Břeclavsku, já jsem se podíval do dolnorakouského příhraničí kousek za Znojemskem.
Sobota vyloupnutá v lehce oblačném, spíše slunečném, byť větrném odpoledni nám přinesla kromě hezkých zážitků i dvě zásadní poznání.

V rakouských obcích byl všude klid a mír, pokud jsme něco slyšeli, tak leda  zpěv ptactva a sporadické vrnění motorů projíždějících dopravních prostředků. Pokud se někde pracovalo, tak v okrajových částech - na vinicích či u sklípků. Druhé příjemné zjištění: pokud nás někdo viděl, zdravil - pokynutím hlavy, pokynutím ruky. A když jsme zaparkovali a vystoupili z auta, tak paní domu, blízko něhož jsme stáli, nás rovněž pozdravila. Připadali jsme si tam jako za starých dobrých časů, kdy slušnost a etika byly přirozenou součástí lidského života, zvláště pak venkovského. Přitom stačí tak málo: nechodit kolik sebe jako solné sloupy s očima zabodnutýma do země nebo do větví stromů.
No a na vás, vážení a milí čtenáři, je, abyste zkusili poznat místo, které mě už kdysi zaujalo a včera jsem si je nafotil. Dám vám k němu několik indicií.
Umělecké dílo stojí na krásném prostorném náměstí malého dolnorakouského města v regionu Pulkau. Při příležitosti 50. výročí panování císaře Františka Josefa I. v roce 1898 byl zde proveden vrt do hloubky 150 metrů jako zdroj pitné vody. Nad ním byla postavena betonová fontána s ozdobným kohoutkem na napouštění vody. Od roku 1966, kdy byl v tomto městečku zřízen dálkový vodovod (to je dost podstatný rozdíl od našich poměrů, co říkáte?), je voda z fontány používána pouze jako užitková, neboť obsahuje vysoké procento  fluoru. V posledních letech byla kašna-fontána několikrát renovována a zůstává tak nepřehlédnutelnou dominantou náměstí. Byť se na konci náměstí tyčí ještě jiná, výraznější a významnější dominanta, která je spojená i s novodobými dějinami Rakouska a Česka.
Tak a to by vám už mělo stačit k tomu, abyste se pokusili určit název města, z něhož pocházejí dnešní snímky.


                                                                                           Ladislav Nevrkla