Všichni víme, jak to v Česku chodí s opravami silnic. Aspoň od oprav silnic vyšších tříd by však člověk přece jenom očekával něco víc. V Božicích najdeme skoro všechno. Protínají nás taky dvě silnici II. třídy: II/397 (od Hrádku na Mackovice) a II/414 (přes Zámlýní). O silnice II. třídy se stará Správa a údržba silnic. O silnici přes Zámlýní je stydno vůbec psát. Něco tak hrůzného, co je označeno jako silnice II. třídy, se nepotká ani ve špatném snu. Zacílil jsem tedy na opravenou silnici II. třídy číslo II/397 v nebezpečném úseku od Jednoty k sýpce!
Jelikož tudy chodím minimálně jednou týdně do obchodu, tak vím na vlastní kůži, o čem píšu. Vždycky jsem žil v domnění, že letokruhy rostou jenom na stromech. Když pak strom pokácíme, můžeme počítat. Námi sledovaná silnice má taky takové své letokruhy a taky můžeme odhadovat, kdy byl který flek na silnici přilepen! Ty letošní mají ještě výrazně černou asfaltovou barvu, pak postupně najdeme odstíny slabší a slabší, tj. starší a starší.
Kapitolou samou pro sebe jsou krajnice. Už za císaře Karla VI. a jeho dcery Marie Terezie se zatížené silnice štětovaly. Ještě za první republiky se krajnice zpevňovaly. Později jen výjimečně. Důkazy najdeme i v Božicích. To, co vidíme na silnici pod sýpkou, nesplňuje přísný parametr snad žádný. Když si připočteme, že se v krajnici pohybují cyklisté a ještě ke všemu se tam pletou občasní chodci jako já, častější jako početná rodina bydlící kousek od silnice cca uprostřed, nebo každodenní chodci jako jedna naše seniorka, která u zmiňované komunikace bydlí, pak máme na možný průšvih zaděláno!
Přimlouval bych se velice, aby se generální oprava této silnice (a té v Zámlýní dvojnásob) neomezila jenom na nový souvislý povrch, ale aby se i naše obec zapojila do vybudování chodníku (nebo stezky pro cyklisty), aspoň po jedné straně silnice. Chodníček pod zahradou ke schodům už je přislíben. Ten vyřeší nejbolavější místo celého úseku.
Argument, že jsme to vydrželi dříve, vydržíme to i do budoucna, neobstojí. Důvod je prostý: provoz dopravních prostředků neustále stoupá, riziko neštěstí se proto procentuálně zvyšuje. Nám nezbývá než přemýšlet v řádu několika let dopředu. Zkušenost je taková, že nejlépe a nejefektivněji se plánuje ve tříletých obdobích. Nic se nestane, když se toto téma dostane na program příprav obecního rozpočtu na rok 2013 a samozřejmě se musí vybídnout SÚS Znojmo, aby opravu zahrnula do svého kalendáře. Po loňských a letošních vstřícných gestech "súsky" si myslím, že by to mohlo být i reálné. Jenom musí přijít podnět a musí na něj být ochota slyšet. Abychom nemuseli jednou "chodit kanálama". Doslova a do písmene.
Ladislav Nevrkla
Žádné komentáře:
Okomentovat