Je zbytečné opakovat, proč je dobře, že před božickou radnicí (kulturákem) a taky u božického obecního kina vlaje v předvečer státního svátku - Dne slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje - nejen státní, ale i moravská vlajka. Je tomu tak letos poprvé a Božice se připojily k téměř čtyřem stovkám moravských (ale i několika českých a jednoho slovenského) měst, městysů a obcí.
Posilování zemského patriotismu je zcela na místě a uvědomění si příslušnosti k historické Moravě má veskrze kladný význam.
Horší už to je s moravským národovectvím a nejhorší, uvědomíme-li si i druhou stranu této mince: Kdyby totiž mise Konstantina (Cyrila) a Metoděje tenkrát na Moravě uspěla, kdyby je nástupce knížete Rostislava (Rastislava) na velkomoravském trůně kníže Svatopluk (to je ten s třemi pruty a pro Slováky "první král Slováků") nepronásledoval a nakonec nevyhnal, možná bychom dneska psali azbukou a patřili bychom mezi silně pravoslavně věřící jako Rusové či Srbové. A to už zase tak lákavá představa není.
Takže buďme hrdými Moravany, ale jen těmi, kteří ctí zemi svých otců a kteří jsou hrdí nato, že někam patří, že jsou někde ukotveni, že jsou někde doma. Současná nejpoužívanější podoba moravské vlajky dodává tomu všemu punc vážnosti i legitimity. Stává se přirozenou součástí našeho každodenního života. A to je dobře.
Ladislav Nevrkla
Žádné komentáře:
Okomentovat