Jak si hraje kočka s myší

Původně jsem chtěl tuto glosu psát na téma "Překočkováno". Inspirovala mě minulý týden jedna ze sousedek, když se mě ptala, jestli nemáme takovou a takovou kočku-koťátko. Takovou jsme neměli, ale jinou "šelmičku" máme.
Pak jsem ale byl v práci zcela náhodou svědkem toho, o čem se běžně říká spíš obrazně, že si hraje jako kočka s myší. Musím se přiznat, že až do úplného závěru "hry" jsem nečekal. Přeci jenom to není pohádkově radostné a není to jako ve fotbale, kde přeci jenom se závěrem opadne veškeré napětí a příště se jde zase s chutí nanovo. Tady to pro myšku bývá zápas poslední.
To "překočkováno" však platí i zde. Náš barevně i genově zvláštní pracovní "kříženeček" byl ještě nedávno rozmazleným koťátkem, kterého se někdo zbavil. Dneska už bez rozpaků plní svou životní roli - chrání nás před invazí "myšohryzů". Takový už je koloběh života, zbytečné se tím trápit. I roztomilé koťátko se jednoho dne stane lovcem. Co však takových "lovců" vidím denně vzhůru bradou na našich silnicích, o tom raději ani nepíšu. Takže vlastně ani nevím, jestli je vůbec "překočkováno".
                                                                                                               Ladislav Nevrkla