"Konráda II. Znojemského nahradil po otcově smrti (cca 1170) jeho syn, „velmi řádný a moudrý“ Konrád (II.) Ota (1170- 1191), který měl osobní vazby na Rakousy, Bavorsko (i císaře) – získal vládu i nad Brněnskem a na hranicích tvrdě bojoval po boku českého knížete s Babenberky ve sporu o Vitoraz." Zlákalo vás toto historické pojednání a chtěli byste vědět, jak to bylo dál?
Není nic snazšího než si "otevřít" první školní učebnici o dějinách Moravy, a to na http://www.gymnazium-integra.cz a příslušnou pasáž si tam přečíst. Nebo si můžete tuto učebnici i koupit. Pro toho, koho zajímá historie, to určitě nebudou vyhozené peníze.
Vlastně mám k celému projektu pouze dvě výhrady:
a) jako doplňková učebnice pro 2. stupeň ZŠ se mi zdá příliš náročná a obsáhlá
b) mezi spolupracovníky mi chybí dva renomovaní historici ze Znojemska - dr. Martin Markel a dr. Jiří Kacetl. Už proto budu při čtení této učebnice hodně obezřetný.
A jak to dopadlo s knížetem Konrádem II. Otou Znojemským a markrabstvím moravským? O tom učebnice nazvaná Morava-dějiny země uprostřed Evropydále píše: "V roce 1177 se však koalice mění, Konrád Ota se spojil s Bedřichem, který získal podporu Říše i Čechů. V roce 1178 Konrád Ota s rakouskou pomocí zaútočil na Václavovu Olomouc. O rok později Na Bojišti pod Vyšehradem moravský kníže Konrád Ota českého Soběslava porazil, díky čemuž Bedřich převzal moc. Všemi opuštěný Soběslav II. emigroval, z Olomoucka bez boje odešel jeho bratr Václav (do Uher). Konrád Ota požádal o Olomoucko, aby vládl celé Moravě. Bedřich však jako „kníže v Čechách i na Moravě“ spravuje Olomoucko sám.
V roce 1179 tedy Znojemsku a Brněnsku vládne „moravský hrabě“ Konrád Ota, v Olomouci však sídlí první moravský markrabě Přemysl (1178/9-1182) – později slavný Přemysl Otakar I., nevlastní Bedřichův bratr. Pro naše prostředí dosud cizí markraběcí titul vyjadřoval podřízenost olomouckého knížete pražskému knížeti, čímž měl být oslaben znojemsko--brněnský kníže Konrád Ota. V roce 1182 povstali čeští urozenci proti Bedřichovi, moravský kníže Konrád II. Ota byl zvolen českým knížetem a obsadil Pražský hrad. Bedřich utekl za císařem do Říše; na konci září se v Řezně konal dvorský sjezd, kde „smírčí soudce“, císař Friedrich Barbarossa, nechal české urozence uvést do síně „vyzdobené“ popravčími sekyrami, načež tito opět přijali za svého knížete Bedřicha. Konrádu Otovi zůstalo Moravské markrabství (které zaniklo až roku 1918).
A jestli vám jde z těch jmen a událostí hlava kolem, tak se ani moc nedivím. Takto se prostě učebnice pro starší děti a mladé lidi nepíšou. Řeknu to ještě jinak: Když se učebnice určená dětem líbí dospělým, potažmo učitelům, není něco v pořádku. Ta učebnice se v první řadě musí líbit žákům, pak do ní rádi nahlédnou a dokonce se do ní i začtou. Nechám to na nich a těch božických deváťáků se občas zeptám. Tedy, pokud se k nim informace o této učebnici dostane.
Ladislav Nevrkla
Žádné komentáře:
Okomentovat