Když se řekne: "Počebujem"

Žil byl v Božicích muž, který se do povědomí spoluobčanů zapsal typickým slůvkem: "Počebujem..." Nebyl od původu české národnosti, proto ta výslovnost slova "potřebuji". A potřeboval stále něco.
Byl takový všímavý, sledoval, co se kde šustne, kde si lze něco, co jiným už nesloužilo, vzít a použít. Zvlášť ho podle  současníků přitahoval  (ne)jeden zbor a tak poctivě čistil cihly, nosil je do své zahrady, kde začal stavět  - jako velký vášnivý včelař - zděný včelín. Nakonec se ze včelína "vyvinul" obyvatelný dům. Poznávací znamení: Stojí dosud v zahradě neomítnutý z červených cihel. Víme, o kom je řeč?
                                                                                       Ladislav Nevrkla