Málokoho dnes napadne, že v dobách, kdy byly Božice a Křídlovice (České Křídlovice, Velké Křídlovice) samostatnými obcemi, bylo dlouho centrum života těchto obcí v Českých Křídlovicích. I proto tady stojí kostel, i proto tady stávala zemanská tvrz (zatím stále její místo nebylo stoprocentně identifikováno), byly tady všechny obchody a živnosti (dokonce zde byli i židovští obchodníci), stál tady kvalitní mlýn, myslivna, lovecký zámeček, stála tady první moderní vila v naší obci - Tulipánka. A až do vzniku Československa měly Křídlovice vždycky víc obyvatel než Božice.
Na webových stránkách http://www.europas-mitte.de/GrossGrillowitz.pdf je zajímavý materiál k historii Českých Křídlovic. Myslím, že je tam jedna chybička, a to, že od roku 1955 jsou Křídlovice místní částí Božic. Božice a Křídlovice byly sloučeny od 1.1.1951 (škoda, že jsme si to před 12 lety nepřipomněli: "50 let spolu!" - a tak mě mimoděk napadá: letos 1.9.2013 uplyne 50 let od otevření nové základní školy, bude se toto výročí nějak připomínat?) a předpokládám, že hned od aktu sloučení byly Křídlovice místní částí. I když: Nejdříve byl používán oficiální prozatímní název obce "České Křídlovice-Božice", (viz Jezeřany-Maršovice dodnes) a až od 21.6.1951 byl rozhodnutím ministerstva vnitra stanoven nový úřední název Božice. Každopádně byly České Křídlovice místní částí Božic až do 31.12.1983. Rozhodnutím plenárního zasedání MNV Božice 26.5.1983 byla místní část České Křídlovice k 1.1.1984 zrušena, zůstal pouze název katastrálního území. Toto byl definitivní hřebíček do rakve slavné historie Českých Křídlovic.
Z výše uvedeného webu přetiskuji jednu zajímavost. Jedná se o křídlovické symboly od 17. do 20.století. Ve Státním okresním archivu ve Znojmě jsou uložena dvě pečetidla, které používala místní správa v Křídlovicích v 17. století. Používat na razítkách obce obecní znaky či znamení bylo možné až do roku 1951. V SOA ve Znojmě je rovněž uloženo kovové razítko Obecního úřadu Českých Křídlovic z 19. století. O razítku, které je na fotografii poslední a pochází z dob 1. československé republiky, se české prameny nezmiňují. Každopádně muselo být používané až po roce 1925, kdy se Křídlovice vrátily k názvu České Křídlovice. Předtím používaly v letech 1880 - 1925 oficiální název Velké Křídlovice (Gross Grillowitz), aby se odlišily od Malých Křídlovic (Klein Grillowitz), které dnes používají název Křídlůvky.
A určitě všechny upoutá znamení štíra ("moje" znamení), které se v dřívějších dobách objevovalo jako symbol Křídlovic. Je však záhadou proč? Kosíř (vinařský nůž) nás nepřekvapí, když si uvědomíme, že se Křídlovice staly za posledních jaroslavických Althannů a hlavně Hompeschů významnou vinařskou obcí, podobně jako zdobné barokní štíty a růžičky.
Ladislav Nevrkla
Za podněty a odkaz děkuji Ing. Marku Klíčovi.
Dovolil bych si poznamenat, že na pečetích se nenachází štír, ale rak. Podobně jako ve znaku města Rakovník i ve znaku Českých Křídlovic je vyobrazen rak s klepety obrácenými vzhůru. Vyžádalo by si to hlubší studium. FV
OdpovědětVymazatSamozřejmě, že když se podívám na pečeti, tak to podle všeho připomíná raka. Jenže podle písemných záznamů mají mít Křídlovice jako symbol štíra. A i v tom německy psaném dokumentu se píše nejednoznačně: ...": Im etwas kleineren, 30 mm 0 messenden Siegelrund zeigt ein Barockschild einen Krebs (Skorpion?)"... Budu rád, když si někdo dá tu práci a text - na který jsem dal odkaz: http://www.europas-mitte.de/GrossGrillowitz.pdf - přeloží. Bude nám jasněji. V doporučené literatuře na konci článku jsou totiž zajímavé zdroje informací. (lan)
OdpovědětVymazatpro zájem přikládám ještě Božický odkaz
OdpovědětVymazathttp://www.europas-mitte.de/Possitz.pdf