Čekání na Boboka. Na pana Zdeňka Boboka, jednatele BDS

Nevím, co si od toho kdo sliboval, ale tento bod programu patřil k těm, o nichž se říká, pláčete upřímně, ale na špatném hrobě. Předešlu hned na úvod, že to, co se odehrávalo v jedné čtvrtině zasedání zastupitelstva na toto veřejné zasedání vůbec, ale vůbec nepatřilo a skoro by se chtělo říct, že se Zdeňku Bobokovi divím, že byl ochoten na toto jednání přijít. "Už jde!" zašumělo to po 18 hodině v sále!
Jak v závěru prohlásil bývalý božický starosta Ing. Zdeněk Čurda: Pan Bobok podal kvalifikovaný výklad. Ano. Na pana jednatele se čekalo jako "na Godota". Pak přišel, viděl, jednal a zvítězil. Zvítězil? Nevím, tady se asi nedalo zvítězit, tady se nedalo nic.
Vše, co zde proběhlo, mělo proběhnout na jiné platformě, a to na zasedání rady obce, kam mohl být přizván jako host nejen Zdeněk Bobok, ale též vedoucí Služeb Božice, správce budov a božický zastupitel  v jedné osobě pan Jindřich Solař. Je velká škoda, že rada obce tento institut nevyužívá. Předešlo by se obrovské blamáži i trapnostem, které jsou téměř samozřejmě spojené s takovým veřejným "proplachováním".
Co jsme se tedy podstatného dozvěděli? Třeba to, že BDS má roční čistý obrat 25,5 mil. Kč, že náklady na naftu činí 8 mil. Kč, na platy 7 mil. Kč, zbytek jde na nájmy (Z. Bobok velmi kritizoval nájem, který už čtvrtým rokem musí BDS platit obci Božice ve výši 300 000 Kč, předtím užívala areál na posádce zdarma) a taky něco zůstává jako zisk a je rozděleno na dividendy čtyřem členským obcím. BDS čeká v roce 2014 nové výběrové řízení na linky v rámci IDS, tentokrát na dlouhých 10 let! Proto se počítá se zakoupením jednoho nového autobusu letos a dvou v příštím roce.
Třecí plochy mezi obcí Božice a BDS jsou následující: asfaltová plocha na posádce, kterou by obec Božice chtěla dostat do svého vlastnictví, způsob a kvalita vytápění bytů na posádce nekvalitní dřevní štěpkou od pana Rebendy, zakoupení a instalace GPS navigace v automobilech, které používá jednatel BDS Zdeněk Bobok (na to Zdeněk Bobok opáčil: Já myslel, že jednateli věříte?) a problémy s posypem v letošní zimě.Zdeněk Bobok k tomu prohlásil: Příští zimu už tomu tak nebude, přijali jsme člověka, který bude s posypovým renaultem jezdit a nevzniknou tak velké časové proluky mezi sněhovou kalamitou a jejím posypem jako třeba letos.
Další dotazy se týkaly  likvidace vraků autobusů (Bobok: Ano je to v účetnictví!), spalování lecčehos na posádce (Bobok: Ano, je to na moje triko!), nádrž na naftu u brány na posádce (Bobok: Nádrž stála 60 000 Kč, sám nemůžu rozhodnout, co s ní. Božickým hasičům na dráhu? Možná! Rozřezat a prodat do šrotu? Takový je současný názor).
Se Zdeňkem Bobokem jsme se loučili přátelsky: Nashledanou! Nashledanou. Nashledanou ...

                Ladislav Nevrkla

Ještě k k názvu Čekání na Godota
Čekání na Godota je dnes již klasické absurdní drama Samuela Becketta poprvé uvedené v roce 1953.
Drama tvoří pouze dvě dějství. Dekorace je omezena na jeden strom, scéna je tvořena venkovskou cestou. Právě zde se setkávají dva tuláci, přátelé Estragon a Vladimír, z jejichž chaotického dialogu vyplývá jen jediné, že čekají na jakéhosi Godota, který by měl změnit jejich životní osudy. Hra má mnoho významových rovin. Chápejme ji jako tragické podobenství absurdity lidského údělu, jako důkaz, že jediným možným smyslem života je nesmyslné očekávání.