Přesně před 64 lety se v Božicích střílelo a umíralo

Tenkrát byla neděle. Jaké bylo počasí, nevím. Vím jenom, že pro Božice zůstane ten den navždy temným a smutným. Nad ránem byly Božice obšancovány ozbrojenými jednotkami příslušníků StB a SNB. Byla připravena zatýkací akce, jejíž obětí měl být velitel božické Světlany, kdysi partyzán na Valašsku, po válce hostinský v Božicích.
Ještě pořád žijí pamětníci těch událostí, ještě pořád můžeme doladit pomocí jejich vzpomínek některé detaily toho, co se nad ránem odehrávalo v ulici u masny, kteří božičtí lidé se tam pohybovali a proč. Jedno se ale pořádně asi nedozvíme nikdy: Kdo stál za udáním pobytu Antonína Daňka v domě u řezníka Smetany. Kdo dal státní bezpečnosti do rukou informace, že se bude Daněk zdržovat v Božicích, když od nějakého 22.3.1949 pobýval v exilu v Rakousku. V zájmu objektivity a pokusu o pravdivý příběh Antonína Daňka bychom toto potřebovali vědět.
Taky proto, aby památka Antonína Daňka byla světlá, nikoliv taková "upatlaná", jak se ji podařilo jeho odpůrcům dostat do myslí lidí. Daněk nedal svou kůži zadarmo, než v blízkém domě Jana Filipa skonal. Jsem přesvědčen, že Antonín Daněk byl statečný a čestný muž, který si naši úctu zaslouží. V tom budu nápomocen jeho dceři Martě i jeho širší rodině. Pronásledování, ústrků, posměšků i závisti a nenávisti si už v životě užili dost. Zdravím taky Tondova bratra Pepu do daleké Kanady. Zanedlouho se dožije 82 let. Ať mu zdraví slouží a ať ví, že v Česku se na Tondu nezapomene.

       Ladislav Nevrkla

Pamětní deska Světlaně v Božicích

Daňkův hrob v Prosiměřicích