Psát o konci druhé světové války v obci, jejíž obyvatelstvo se z více než 90% po skončení nejstrašnější a nejničivější války v dějinách proměnilo, není jednoduché. Podrobnější zachycení událostí chybí a víceméně bude chybět navždy. Něco málo ale zachyceno je.
Na jaře roku 1945 byli do Volkssturmu (Volkssturm byla německá lidová domobrana, která vznikla nařízením Adolfa Hitlera z roku 1944 a byla tvořena civilními osobami mužského pohlaví od šestnácti do šedesáti let) povoláni i starší muži z Božic (včetně ročníku 1890).
Německá armáda ustupovala a počátkem května ubytovala asi na týden některé své jednotky v Božicích a Křídlovicích (v letech 1939 - 1945 sloučených pod názvem Neuweidenbach). Ve škole byl zřízen lazaret, na hřbitově se objevily první vojenské hroby. Při bojích o Brno zahynuli dva muži z Božic, jedním z nich byl 18-tiletý Karl Grissinger. Fronta se ustálila u Drnholce, zdáli bylo slyšet hromobití kanónů, vidět byly záblesky a každou chvíli byl vyhlašován letecký poplach. Ruská letadla kroužící nad obcí byla odstřelována německými vojáky. Při opětovném náletu byla obec bombardována, řada domů byla zničena a poškozena, zvláště v pásu pod kostelem až k dnešní novostavbě nad průmyslovkou, kde se předloni (v září 2011) nevybuchlá ruská letecká bomba ještě našla. Bombou byly zničeny i dva domy pod Zedníčkovým a za masnou. Ruské bombardování se snažilo ochromit především železniční dopravu, proto byly bombardovány i stojící nákladní cisterny na božickém nádraží. Bomby přitom zasáhly též okolí nedaleké známé Hraběcí studánky. Obyvatelstvo Božic se ukrývalo ve sklepích. Ve vesnici byly umístěny i dvě německé polní kuchyně, i ty byly zjištěny a střelbou zapáleny. Oba domy, na jejichž dvorech se kuchyně nacházely, shořely. Ustupující německé jednotky zanechávaly na polích, cestách i ve vesnicích množství zbraní, munice i dopravní techniky. Na poli směrem na Mackovice zabil takový ruční granát 12-ti letého školáka Ericha Freudesprunga z Božic. Známý je německý tank Tiger u Božic, který zde stál ještě několik let po válce.
Ladislav Nevrkla
Žádné komentáře:
Okomentovat