Oblast Božicka je nezpochybnitelně územím historické Moravy, podobně jako celé Znojemsko, Mikulovsko a Břeclavsko (snad s výjimkou Valticka). Horší už je to s Dačickem a Slavonickem na jihozápadní Moravě (dnes součást Jindřichohradecka) nebo Svitavskem na severozápadě Moravy.
Je proto legitimní a důležitá diskuze o Moravě jako celku v jejich historických hranicích, aby se neztrácelo moravské povědomí. Mluvil o tom dnes dr. Vladimír Železný (kdysi senátor za Znojemsko, dnes ředitel rozvíjející se televizní stanice TV Barrandov) ve svém pravidelném sobotním pořadu Volejte Železnému a četl jsem na toto téma zajímavou sondu do počátků historie Moravy, z doby osídlováním Moravy keltskými, germánskými a nakonec slovanskými kmeny. Třeba takový názor, že Keltové Moravu opustili pokojně po polovině posledního století před naším letopočtem ( třeba 52 př.n.l.), a to především pod vlivem tlaků z okolí (pronikání barbarů - Germánů a Dáků) do střední Evropy z východu a jihovýchodu a upevňování říše římské z jihu budováním pevných hranic - tzv. limes (obranných valů s řadou pevností). Po čtyři století pak Římané bojovali s germánskými (svébskými) kmeny Markomanů i na jihu Moravy (známé archeologické naleziště u Mušova, ale i třeba u Hrušovan n. Jev.). O hrobech germánských Langobardů na našem katastru nebo v jeho blízkosti (Borotice, Starý Karlov na Šanovsku) jsem už psal. I Langobardi odešli pokojně (byť rovněž pod blížícím se tlaků kočovných Avarů) roku 568 n.l. do oblasti severní Itálie. Již v průběhu konce osídlení jihu Moravy Langobardy začíná postupná infiltrace slovanského osídlení Moravy. Svým způsobem šlo o území severně od Dunaje (Dolní Rakousko) a proto můžeme směle mluvit o společném původu obyvatelstva jižní Moravy a Dolního Rakouska. Bylo tomu tak i v počátcích slovanského osídlení. Je nesporné, že nikdy neodešlo původní obyvatelstvo Moravy úplně, že zde docházelo k asimilaci, a tak se dodnes hlásíme třeba ke keltským kořenům, nesporně v krvi původních Jihomoravanů koluje i germánská a slovanská krev. K výraznějším změnám došlo až ve 2. druhé polovině 20. století, kdy byl proveden odsun germánského obyvatelstva a na jih Moravy přišli osídlenci jiného původu ze Slovácka, Valašska, Hané, Podluží, Vysočiny i rumunští Slováci, volyňští Češi a slovenští Romové. Dnes - po pádu železné opony - dochází opět k prolínání různých kultur a i jižní Morava opět posiluje svůj multikulturní rozměr. Tentokrát s novým prvkem - obyvateli vietnamského původu.
Je proto dobré si svoji moravskou identitu připomínat, kdykoliv je k tomu vhodná příležitost. V létě jsem připomněl třeba historické Trojmezí - zemské hranice Moravy, Čech a Rakouska v oblasti Dačicka (viz http://probozice.blogspot.cz/2013/09/kukatko-z-moravy-2-kde-zacina-morava.html, dnes připomenu trošku záležitost mystickou, přesto zajímavou, o níž už jsem taky před časem poreferoval (viz http://probozice.blogspot.cz/2013/04/od-klentnickeho-menhiru-k-zahadnym.html. Dnes bych ji doplnil o záležitost moravskou.
Na jednom z klentnických menhirů jsou kosmogramy, které mají svoji symboliku. Včera jsem se přímo na místě samém - v oboře u obce Klentnice na úpatí Pálavy - dozvěděl, že jeden z pískovcových kosmogramů je symbolem Moravy. Tento symbol vidíte na titulní fotografii. Všem, kteří ctí Moravu, mají vztah i cit k mystickým, tajemným, tajuplným a psychotronickým účinkům přírodních metod i prostě všem zájemcům o věci zvláštní a neobvyklé, doporučuji návštěvu tohoto místa. Příští rok tomu bude 10 let, co byl klentnický kamenný kruh vytvořen. Kamenný kruh byl postaven v rámci projektu "Transformační energie pro Moravu" v průběhu května až září roku 2005 a má proto pro Moravu i jistý symbolický význam (viz http://www.dumnapulicesty.cz/?page=aktuality&aktualita=152). Nedopusťme, aby nám tento krajinotvorný prvek a symbol Moravy z našeho života zmizel. Bohužel ve světě, kde materiálno už delší dobu válcuje a ničí duchovno, je všechno možné.
Ladislav Nevrkla
Žádné komentáře:
Okomentovat