Božický kostel slaví 789 let od vysvěcení

Příští pátek 25.4.2014, na sv.Marka, si božický kostel připomene významné výročí. Uplyne 789 let od chvíle, kdy byl v Křídlovicích vysvěcen Jindřichem, titulárním biskupem z Troje, farní kostel sv. Petra a Pavla.
Božický (křídlovický) kostel patří k nejstarším kostelům v celém okolí a lze předpokládat, že jeho minulost je ještě o řadu let starší než je uvedené datum svěcení.
Z písemných pramenů se tak dovídáme, že Božice a několik sousedních obcí byly tak dány pod farnost Křídlovice. Tehdejší Božice žádný kostel nikdy neměly. Desátky musely křídlovickému kostelu odvádět nejen obyvatelé Křídlovic a Božic, ale též farníci z Borotic a zaniklých obcí Petrovice, Držkrajovice a Raklinice (Rochovice, Rakvice).
Nejstarší písemné záznamy popisují i zvětšení, rozšíření a toto nové zasvěcení kostela. V letech 1248 - 1784 patřil božický (křídlovický) kostel pod patronát Louckého kláštera.
Kostel je zasvěcen apoštolům Petrovi a Pavlovi, jejichž obraz zdobí stěnu nad oltářem. Stejně jako obrazy bočních novobaroknívh oltářů se sv. Josefem (autor Karel Lefler, malíř ze Znojma) a Pannou Marii byly sem umístěny a zasvěceny v roce 1882.
Vnější vzhled kostela sice nenabízí žádnou zvláštní stavební či architektonickou úpravu, ovšem vnitřek gotické stavby s pozdně románským jádrem je zajímavý podivuhodnou prostorností. Pravděpodobně původní, často více než metr silné zdivo - zesílené pilíři - nese valeně klenutý strop. Barokní loď kostela (jedná se o jednolodní stavbu) je poměrně široká místnost se třemi okny na jižní a severní straně. Všechna okna kromě těch na kůru jsou zdobená uměleckou skelní malbou. Zvláště zaujme okno s podobiznou sv. Maxmiliána, které zobrazuje, jak byl chudým rozdělován chleba.
Pozdější přístavba na východní straně je úzce klenutá místnost, v níž byl zřízen hlavní oltář. Vlevo se nachází samkristie a čtyřhranná špičatá gotická věž se třemi zvony (v es-ladění) - malým umíráčkem (z roku 1846 od Štěpána Gugga ze Znojma), středním ave zvonem a velkým zvonem (oba z kovolitecké dílny Manoušek z České u Brna z roku 1957). Původní střední a velký zvon byly zrekvirovány za 1. světové války (roku 1916) a jejich náhradníky (z roku 1925) potkal stejný osud za 2. světové války (v roce 1942). Naproti sakristii se nachází dodatečná přístavba, dřívější kostnice. Tato přístavba měla souvislost s tím, že do roku 1821 byl u kostela hřbitov. Po jeho zrušení byla kostnice integrována  jako součást kostela a sloužila vrchnostenským úředníkům jaroslavických hrabat Hompesch-Bollheim a později von Spee. Za první čs. republiky se mohli v této oratoři zúčastnit mší i představitelé místní honorace.
Pod podlahou kostela se nachází hrobka, do níž bývali pochováváni  zdejší faráři. Vnější vchod do hrobky je však od počátku 80. let 20. stol zazděný. Varhany na empoře pocházejí z roku 1882 a disponují 20 rejstříky. Jejich tvůrcem byl mistr Bauer z Brna. Vchod byl vždy zvenku, zevnitř se na emporu nedalo nikdy vstoupit. Na západní straně byl portál kostela doplněn empirovými uměleckými doplňky (trojúhelníkový štít s božím okem.
Hlavní vchod na západní straně a levou severní stranu stíní obrovské lípy.
V příštím pokračování bude něco o faře, hřbitovu a farním hospodaření.

              Ladislav Nevrkla