V mé rodné vísce nás byla parta kluků, kteří si v tichosti vytvořili svůj svět a v něm jsme se pár let pohybovali. Tak jsme třeba právě před 42 lety pořádali ve staré prokopovské hospodě první diskotéku! A někdy v listopadu jsme připravili půlnoční překvapení: vystoupení místní bigbeatové kapely! Kluci zahráli tuším tři písničky, ale bylo to haló! Aparatura mizerná, ale nadšení velké! V následujícím roce jsem v Budkově sehnal dělané elektrické klávesy a vystřídal v kapele druhého kytaristu. Naším vzorem byl Olympic (taky jsme řadu jeho písniček hráli) a i ten právě tenkrát vyhodil druhého kytaristu L. Kleina. Hráli jsme ve vlastních úpravách leccos a jednou na Olbramu po nás pořadatelé chtěli taky lidovku, tak jsme střihli takovou směsku počínaje písničkou Ta slepička kropenatá ... Si to představte: začnete Smoke od Párplů, přes Wizard Uriášů a na to přilepíte "Slepičku"! Ani nevím, kde jsem vzal tu drzost a sem tam něco mým nemelodickým hlasem i zpíval. Jednu písničku ale vždycky a pamatuju si ji dodnes. Bylo to Nálada růžová od dávno pozapomenuté pražské kapely Beatings. Jo a Jožin Sedlák (syn pana učitele Sedláka) se snažil domluvit tenkrát s námi zábavu v Čejkovicích. Jenže nám se to zdálo moc daleko ... A pak jsme se rozpadli! Zničila nás povinná vojenská služba! To by se dneska stát nemohlo ...
Každé léto jsme trávili na bítovské straně Vranovské přehrady, kde se říkalo Na Haťáku (oficiálně Na Chmelnici, původně označené jako Hatimov). Dvoje prázdniny jsem tam brigádničil v restauraci a obchůdku. Jeden rok mou šéfovou dělala bývalá hospodská z Božic! Už jsem zapomněl, jak se jmenovala :-(! Něco mi říká, že Dorka, ale nevím, nejsem si jistý. Taky jsme se potkávali s holkama (učnicemi na praxi) v sousední jednoťácké samošce. Taky byla jedna z nich z Božic, ale musela se mi po našem přistěhování sem připomenout! Na Haťáku na terase hrávali brněnští a jihlavští trampové - správní mastňáci - výborné písničky! Jesse James chlapík byl, mnoho lidí vodpravil, vlaky přepadával rád ... A když občas udělali policajti zátah pro rušení nočního klidu, pouštěli jsme je zamčeným průchodem za areál do lesíka ...
A ještě na jednu věc z té doby si pamatuji. K jiřickému umělci Frantovi Maxerovi jezdívali jeho kamarádi. Vždycky, když šli přes naši vísku z grešlovského nádraží, nastalo pozdvižení. Dlouhé vlasy, dlouhé kabáty, klobouky, nekonformní mladí lidi.... Byl jsem teď o víkendu překvapen, že existují snímky ze svatby basáka a zpěváka skupiny Plastic People Mejly Hlavsy s dcerou známé obránkyně lidských práv Dany Němcové Janou ve známé boskovštejnské polní kapli! Stojí za shlédnutí na webu. Zadejte si "Mejlova svatba" a vyjedou vám zajímavé černobílé fotografie. Je tam vidět i oddávající kněz "Bohoušek" Kovář z hostimské fary. Velice zajímavý člověk těžkého osudu. Pamatuji si ho, jak se po kraji přemísťoval na kole ... Zemřel nečekaně a náhle a od té doby je hostimská fara prázdná.
Tak to jsou takové moje retro střípky. Možná máte i vy ty své a taky stojí za to. Zcela určitě.
P.S. A poznáte, který z těch čtyř kluků ze skupiny AROMATIC jsem já?
Ladislav Nevrkla, PRO BOŽICE 2014, "Víte, kde mě najdete!"
Tak na první fotografii druhý zleva a na druhé fotografii pro změnu první zprava. (me)
OdpovědětVymazat