Co bychom mohli vědět o minulosti Božic. Něco málo povídání o zaniklých vesnicích u Božic

Hoja Dvůr 

Když se dnes podíváte na mapu, určitě nepřehlédnete skutečnost, že Božice patří na Hrušovansku a potažmo na celé jižní Moravě mezi obce, které mají všude daleko. Chybí jim blízké okolí. I nejbližší obce Velký Karlov, Borotice, Čejkovice a Mackovice jsou vzdálené více než 4 km.
Nebylo tomu tak vždycky. Ve středověké krajině existovala kolem Božic a Českých Křídlovic též malá sídla. Byly to vesnice a dvory. A to byla i pro nás jiná písnička.
Při svěcení křídlovického kostela sv. Petra a Pavla v dubnu 1225 byly desátky připsány nejen obyvatelům Křídlovic a Božic, ale i blízkých vesnic z okolí jako byly známé Petrovice. Vzpomínala nedávno moje bývalá žákyně, jak jsme tam někdy v roce 1986 s naší třídou byli na "pochoďáku" a u právě budované nádrže jsme v jejím horním (zadním) traktu nacházeli různé úlomky, střepy a zbytky suti. Je to v oblasti Petrovsko neboli Petrovické pustiny, a tak nebylo divu. Traduje se, že podstavec kříže při vjezdu do Křídlůvek (neboli Malých Křídlovic) pochází právě ze zaniklých Petrovic a že ho tam převezli lidé, kteří se odtud přestěhovali právě do Křídlůvek. Stalo se někdy v polovině 16. století, kolem roku 1560.
Dnešní Zámlýní ve středověku neexistovalo, ale v jeho blízkosti směrem od vily Holých na Čejkovice stávala osada Raklinice, které se také říkalo Rochovice a polní trať s názvem Rochovická pustina se nachází ještě na katastrálních mapách po roce 1945.
Podobně se na těchto mapách nachází název Křížkovická pustina, což byla další ze zaniklých vesnic - jménem Křížkovice (staročesky psáno Krzizowicz) - ve směru na Čejkovice. Stála ovšem na božickém katastru vlevo před druhým větrolamem, možná i kolem něho, prakticky někde v tom údolíčku s víceméně vyschlým potokem. Tato osada byla kvůli morové nákaze ve 14. století vypálená, přeživší obyvatelstvo se rozptýlilo do okolních vsí.
Někde směrem na Borotice ale spíše ze strany od "letiště" stávaly Držkrajovice. Zaniknout musely velmi záhy, protože o nich nemáme žádné další zprávy, ani název polní trati jako tomu bývalo v případě Petrovic, Raklinic a Křížkovic. Při pohledu shůry měly asi Držkrajovičtí blízko do Petrovic a do Borotic.
Božická Kolonie je mladá, nemá ještě ani sto let, ale tato oblast lákala k osídlení už od pravěku. Všechna sídla zavál čas, ale dvě pozdně středověké nebo raně novověké stavby zde zůstaly do dnešních dnů (samozřejmě dávno modernizované a přestavěné). Jsou to dvory Hoja (Hájava) a Karlov (Starý Karlov). Od vyměření katastrů patřily ale oba do různých katastrálních území - Hájavský Dvůr (Hoja Dvůr) k Božicím, Starý Karlov k Šanovu. Kolem obou dvorů byly v novější době postaveny domky zemědělské čeledi a zemědělských dělníků. Dneska už po nich není ani památky. U Dvoru Hoja byla za první republiky dokonce mateřská škola
V době nastupující průmyslové revoluce (od konce 18. století a na počátku 19. století) byly postaveny i domky dělníků, kteří pracovali ve mlýně, v ovčírně (taky již zbořené, stávala v místech dnešní plochy stavebnin a prodeje dřeva), později v dalších zemědělských činnostech. Domků byly nakonec přes třicet. Fungoval zde obchod (už zbořený stejně jako mlýn) i malý zájezdní hostinec pro rolníky, kteří čekali až jim mlynář semele dovezené obilí. Oficiálně se tato osada nazývá Mlýnské Domky, ale v současnosti už se jednoznačně užívá název Zámlýní a až jednou budeme oficiálně pojmenovávat v Božicích místní části a ulice, určitě bude zaregistrován pro tuto osadu název Zámlýní. Aspoň věřím občanům ze Zámlýní, že se jim název Zámlýní líbí víc Mlýnské Domky.
No a to je vlastně vše, co jsem vám chtěl dneska sdělit. Snad je to srozumitelné a snad vás to trošku zaujalo a obohatilo v místním místopise i v místní historii.

                                                                         Mgr. Ladislav Nevrkla, "Víte, kde mě najdete"

Vlevo nahoře Kolonie u Dvora, nahoře uprostřed (na konci
Kolonie Hoja Dvůr, vpravo dole dvůr Karlov (Starý Karlov)

Na návrší vpravo dvůr Karlov se známou topolovou alejí,
která vede od Hraběcí studánky. Za povšimnutí stojí i zpevněná
komunikace od Kolonie ke Karlovu (doprava a nahoru) či
Emínu (doleva)

Podél vily Holých polní cestou ve směru na Čejkovice neminete
Rochovickou pustinu (katastr zaniklé vsi Raklinice)

Vpravo stál mlýn, vlevo stojí "zájezdní hostinec se stájí". Co sním?

Mlýnské Domky, před námi za zeleném drnu stával dům s
 obchodem

Vlevo v údolí stávaly zaniklé Křížkovice

Návrší v Kolonii zkoumal archeolog doc. J. Kovárník. Osada
zde byla raně dějinná, ovšem její jméno neznáme. Existuje však
pěkná  pověst o zvonu. Odehrává se právě zde.

V popředí (dole) Zámlýní, podélný hnědý obdélník přesně uprostřed
 snímku (za bývalým náhonem) je Rochovická pustina, v levé části nahoře,
ve tvaru písmene X stávaly Křížkovice

Petrovická pustina uprostřed snímku, zčásti až v okraji
závlahové nádrže