Má smysl uvažovat o samosprávné Moravě?

První značka se právě objevila na
Blanensku. Více v Deníku či na
http://znojemsky.denik.cz/

Na stránkách moravsky orientovaných médií se objevila anketní otázka, jestli má dnes smysl uvažovat o samosprávné Moravě? Drtivá většina účastníků ankety se vyslovila pro, ale obecně se zdá, že obyvatelé Moravy otázkou samosprávy Moravy a vytvoření Země moravské či moravskoslezské nežijí.
Existuje samozřejmě hodně důvodů, proč by taková samospráva byla dobrá, existuje však i hodně argumentů proti. Moravský parlamentarismus se formoval během "jara národů" v revolučním roce 1848, což už je bohužel tak dávno, že z povědomí obyvatelstva tato instituce dočista vymizela. Pro nás v Božicích a Českých Křídlovicích může být v tomto směru povzbudivé snad jenom to, že tehdejší křídlovický mlynář a politik Josef Schneider se v tom revolučním roce 1848 stal poslancem Moravského zemského sněmu.
Po vzniku Československa v roce 1918 se obtížně pracovalo na vnitřním uspořádání země a nakonec byla mj. jiné vytvořená Země moravskoslezská. Tu rozbila nacistická diktatura v letech 1938 - 1939. V roce 1945 byla Země moravskoslezská obnovená, ale po únoru 1948 byla další diktaturou definitivně pohřbená novým uspořádáním země v roce 1949. Byly vytvořené prazvláštní kraje a ještě podivnější okresy. Božice byly začleněny do okresu Mikulov v Brněnském kraji!!! Byl to takový pohraniční rohlík sahající od Božic, Hrádku a Dyjákovic až po Valtice - mapku připojuji!!! Naštěstí i sami komunisté měli rozum a v roce 1960 tento systém zrušili a vytvořili systém krajů a okresů, jaké většina z nás ještě pamatuje. Od počátku 90. let se však naši politici znovu dohadovali co a jak a nakonec vytvořili paskvil podobný tomu komunistickému z roku 1949!
Jenže komu by se dneska chtělo znova to všechno překopávat a nutit třeba lidi z Dačicka a Slavonicka,aby se stali součástí Moravy, podobně jako oblast kolem Poličky a Svitav. To všechno je historická Morava. Morava Západní (Horácko a Podhorácko), Jižní (to jsme my) i Východní (Zlínsko, část Slovácka) nebo Hanácko či Valašsko. Nepodávám to v úplnosti, uvádím to jenom jako příklady, jak by to bylo obtížné.
Osobně jsem přesvědčen, že bychom měli uchovávat moravské povědomí, třeba tím, že v den svátku Moravy (na Cyrila a Metoděje) vyvěsíme moravskou žlutočervenou vlajku - viz:
V současnosti nejužívanější, nejrozšířenější moravská vlajka se skládá ze dvou stejně širokých vodorovných pruhů: vrchní je žlutý, spodní je červený. Doprostřed listu je obvykle vkládán zlepšený zemský znak z roku 1462. V modrém gotickém trojhranném štítu je symetricky rozkřídlená, žluto-červeně šachovaná, heraldicky vpravo hledící orlice, se žlutou královskou třícípou korunkou, žlutou zbrojí (zobák a pařáty) a s červeným jazykem. Oko orlice je bílé. Obrys štítu a figury je zvýrazněn černou konturou.
Moravský jazyk vlastně neexistuje, brněnský hantec nebo slovácké či hanácké nářečí jsou na ústupu.
Tak co vy na to? Má smysl dělat něco pro Moravu?

P.S. A zkusíte odhadnou, kolik obyvatel žilo v roce 2014 na historickém území Moravy (bez českého Slezska)? Budete asi překvapeni, jak vysoké číslo to je!

                 (lan)

Vlajka Moravy před vraty kina Marta

Vlajka Moravy před božickým
kulturákem

Božice v paskvilu zvaném okres Mikulov (1949 - 1960)