Pro Božice: Okénko sousedů: Z historie okolních obcí

Žítková

V loňském roce jsem poprvé v životě navštívil Kopanice. Nádherná, ale rázovitá krajina. Nevím, asi bych tam žít nechtěl, ale na návštěvu, na výlet, to prosím klidně každý rok. Kraj Kopanic má s námi na Znojemsku už 70 let hodně společného a my všichni víme proč.
Asi nepřekvapí, že jsem nejdříve zamířil do kraje bohyní - žítkovských bohyní. Žítková je typickou kopaničářskou osadou, ale není prý nejtypičtější. Tou má být Vyškovec. Odtud se při náhlé zimní změně počasí nejezdí do práce. Kdo bydlí ve Vyškovci, je totiž z práce omluven. Mezi Žítkovou a Vyškovcem se nacházejí romantické Vápenice s kvalitním turistickým značením. Celým Kopanicím "velí" Starý Hrozenkov. Malebné více než osmisethlavé centrum Moravských Kopanic.
Západně od Kopanic najdeme Záhoří (Uherskobrodské Slovácko) a severně od Kopanic Luhačovské Zálesí, které představuje pomezí mezi Slováckem a Valašskem. Poslední oblastí, která je u nás živá, je Jižní Valašsko. Pokud je zde nějaká nepřesnost, prosím doplňte mě či opravte.
Z výše uvedených oblastí Východního Slovácka a Jižního Valašska přišlo po roce 1945 velmi mnoho novoosídlenců do naší oblasti. Nejen do Božic, ale prakticky celé osídlení Čejkovic, Heřmanova a Mackovic pochází z Moravských Kopanic, Zálesí, Jižního Valašska a Záhoří.
Úplně přesné údaje mám z Čejkovic a Heřmanova, a tam je patrné, že prakticky všichni původní osídlenci Čejkovic pocházeli z kopaničářské Žítkové a obce Doubravy z Luhačovského Zálesí, v menší míře z dalších obcí Kopanic (Starého Hrozenkova či Vápenic), osídlenci Heřmanova z Jižního Valašska, hlavně z Jestřabí, ale taky ze Zálesí, Záhoří i Kopanic. Několik osídlenců např. přišlo z Vrbětic, kde nám donedávna tak nebezpečně bouchaly muničáky.
Obyvatelé Mackovic mají k Čejkovickým a Heřmanovským velmi blízko, protože vesměs pocházejí ze dvou obcí Moravských Kopanic, a to Vápenic a Vyškovce.
Božice a České Křídlovice měli původní osídlence daleko rozmanitější, ale nezanedbatelná část pocházela z Uherskobrodského Slovácka (Záhoří) a Jižního Valašska (Nedašov, Nedašova Lhota).
Odkud přišli původní osídlenci do Borotic a Filipovic, nevím. V borotické kronice je zaznamenáno, že v roce 1946 - 1947 jich hodně zase odešlo a v letech 1947 - 1948 je nahradili reemigranti z Rumunska - Rumunští Slováci. Prvním Čechem a prvním správním komisařem Borotic se stal Jan Dechet, který zde žil již před válkou.

Obce Božice (a České Křídlovice), Borotice (a Filipovice), Čejkovice (a Heřmanov) a Mackovice vytvořily během uplynulých 70 let určité společenství a v řadě věcí mají k sobě blízko. V současnosti mají Božice hodně styčných ploch i s Velkým Karlovem, Borotice historicky s Lechovicemi, Čejkovice s Oleksovicemi a Mackovice s Břežany, Břežany s Pravicemi. A tak se vlastně vytváří určitý přirozený mikroregion, který by měl fungovat i do příštích let. Snad už nikoho nenapadne, aby "od zeleného stolu" čáral v mapách a rozbíjel to, co má k sobě blízko, jako se to "podařilo" v letech 1949 - 1960 vytvořením nepřirozených hranic okresů Znojmo, Mikulov, Moravský Krumlov a Židlochovice.

Na závěr ještě malý přehled o některých našich obcích.
Božice se skládají ze dvou katastrálních území (Božice a České Křídlovice, v 1918 - 1949 patřily do okresu Znojmo a soudního okresu Jaroslavice, v letech 1949 - 1960 začleněny do okresu Mikulov, od roku 1960 opět součást okresu Znojmo. Ke sloučení obcí Božice a České Křídlovice došlo 1.1.1951 a bylo provedeno přečíslování domů. Ke zrušení místní části České Křídlovice došlo v roce 1984. Farnost Božice, farní kostel sv. Petra a Pavla.
Borotice leží na katastrálním území Borotice nad Jevišovkou, patřily vždy do okresu i soudního okresu Znojmo. Farnost Lechovice, v místě pouze kaple sv. Václava.
Filipovice byly osada, jejíž k.ú. bylo začleněno po roce 1945 do k.ú. Borotice n. Jev.. V roce 1964 došlo ke sloučení obce Borotice a osady Filipovice a bylo provedeno přečíslování domů.
Čejkovice a Heřmanov osídlilo v roce 1945 obyvatelstvo z Moravských Kopanic Jižního Valašska. Katastrální území Heřmanova zaniklo v roce 1958 a bylo začleněno do k.ú. Čejkovice. Po určitou dobu koncem 40. let 20. století nesla obec Čejkovice název Čajkovice. Čejkovice i Heřmanov patřily vždycky do okresu i soudního okresu Znojmo. Filiální kostel Panny Marie Sněžné v Čejkovicích patří do farnosti Oleksovice.
Obec Mackovice osídlili v roce 1945 převážně obyvatelé Moravských Kopanic (z Vápenic a Vyškovce). Mackovice patřily pod soudní okres Jaroslavice a politický okres Znojmo, s výjimkou let 1949 - 1960, kdy byly začleněny do okresu Mikulov. Katastrální území Mackovice, farnost Břežany, filiální kostel Zasnoubení Panny Marie.
(lan)