A není to bohužel jenom otázka pohraničních, nově osídlených oblastí. Projížděl jsem včera kdysi typickým selským krajem Moravskobudějovicka. Jel jsem kousek od symbolu násilné kolektivizace, obce Babice (nejnověji o tom píší Luděk Navara a Miroslav Kasáček v knize Mlynáři od Babic, Host 2008). A až včera jsem si uvědomil, jak utrpělo městečko Hostim u Moravských Budějovic! Výborný soukromý web o Hostimi dělá mnoho let můj spolužák ze základky Vlastimil Hotový - viz http://www.hostim.websnadno.cz/! Když jsem se tam před chvílí dočetl, že byl zbourán a zlikvidován jeden ze symbolů hrdého hostimského selství Panský dům a že jsou vážné obavy, co bude s panskou sýpkou, která ční nad Hostimí, vzpomněl jsem si na Božice.
Projížděl jsem totiž včera Zámlýním kolem posledního pozůstatku bývalého křídlovického mlýna. Ta stavbička je symbolem. Symbolem arogance moci a pohrdání minulého režimu a symbolem bezmoci a beznaděje toho současného! Kdysi dávno byla tato těžce zchátraná stavba kvetoucí a živou budovou. Sloužila jako malý zájezdní hostinec sedláků, kteří přijížděli do Schneiderova mlýna semlít obilí. A protože byli často i ze vzdálenějších obcí (do Božic bylo vlastně všude daleko, neboť bližší okolní vesnice už ve středověku zanikly), ustájili koně nebo krávy, se kterými do mlýna přijeli ve chlévě v pravé části budovy, a sami poseděli v levé části, kde býval malý hostinec. Pamětníci toho už nejsou. Po válce mlýn ještě fungoval, známá jsou jména mlynářů: Kremláček, Benc a Petrůsek, ale nevím, jak fungovala tato budova. Donedávna se mělo za to, že budova je součástí vily Holých, kteří vilu i tuto budovu užívali. Až nyní je jasné, že budova patří obci, bohužel její okolí nikoliv. Už někdy od roku 2008 se o tuto stavbu intenzivně zajímáme a přemýšlíme, co s ní???!!! Zachovat a opravit - kompletně rekonstruovat, nebo zbourat?
Na oficiálních stránkách obce Božice je rubrika Anketa. Myslím, že by stálo za to, položit občanům tuto anketní otázku. A taky by taková rubrika mohla být zavedena do nového Božického zpravodaje! Zatím bohužel směřuje vše k nevratnému konci budovy u mlýna. Řekl bych: ještě jedna taková silnější větrná dávka jako dnes, a domeček spadne sám!
Ladislav Nevrkla
Což o to, opravit se dá vše ale toto by stálo nemalé peníze i kdyby se to opravilo jen hala bala. Troufnu si říct ačkoliv sem kolem stavby vždy jen projížděl že oprava hala bala nebude daleko od částky 500 tisíc. Pokud by se opravovalo pořádně a snažilo by se dát stavbu do původního stavu šla by částka hrubě přes milión. Už jen pokud se podíváte na tu střechu kde kdysi dávno určitě nebyli eternytové vlnovky ale došková střecha tak jen ta krytina by vyšla zhruba na 220 tisíc připočítejte si krovy jste na 300-320 tisících. Neviděl sem to zevnitř ale venkovní omítky máte dalších 80-100 tisíc zároveň by se stavba musela odizolovat což je dalších 150 tisíc minimálně jelikož pokud by se neodizovalo do 5 let ukáže vlhkost opět svoji pravou tvář. Okna a přístupové vrata zakázková výroba cca 70 tisíc. Nepočítám do toho práci a vnitřek kde byla podlaha určitě hliněná nebo dřevěná. Navíc aby si stavba zachovala svou historii a pamětihodnost neopravovalo by se moderně ( lepidlo, uni malta) ale pěkně po staru písek, vápno, cement, jílovitá hlína. Počítám že by se na stavbu zažádalo o dotace ale tím pádem by do toho asi zasáhli památkáři ale to je jen můj názor. Další věc je úprava okolí což jsou další peníze navíc když ta stavba nestojí na pozemku obce. Pokud vše toto spočítám a chtěl to provést nastává otázka za jakým účelem to provádím. Bude tato stavba zpřístupněna a bude o ni zájem jako o památku nebo je to jen gesto a nechá se zas zchátrat. Těžké rozhodnutí.SA
OdpovědětVymazat