Téma letošního ročníku se nese především ve znamení dvou světových válek a jejich výročí. Krajské kolo bylo zacíleno na Velkou válku, jak se ve své době říkalo 1. světové válce z let 1914 - 1918. Měl jsem v té válce pět příbuzných, mj. se jí jako mladý voják zúčastnil i můj děda z matčiny strany. Pro zranění na východní frontě byl v roce 1917 demobilizován. Za války druhé (1939 - 1945) byl za odbojovou činnost udán českým sousedem a strávil 3,5 roku v nacistickém vězení. Jeho český udavač (udavač i dalších českých odbojářů z té vesnice), byl na konci války při pokusu uprchnout vlakem do Rakouska poznán na znojemském nádraží jedním z vracejících se vězněných a podobně jako několik dalších zrádců a kolaborantů (včetně proslulé pošmistrové Raschkové-Koukalové z Blížkovic) byl ve Znojmě popraven.
Co tato válka dneska lidem říká? Buďme upřímní - skoro NIC! Stačí si však poslechnout vynikající písničky Daniela Landy s texty, jež se válkám (první, druhé i třeba husitským) věnují, abychom byli silně zasaženi. Stačí si vzpomenout na starého válečného invalidu Zilvara z chudobince (zase je budou obce zřizovat?) z Poláčkovy vynikající knihy Bylo nás pět. Stačí vědět, jaké úctě se ve svých rodných obcích těšili padlí ve světových válkách. Voják skládá přísahu a jde bojovat za vlast, která ho do zbraně povolá. Jinak se vystavuje nebezpečí, že bude považován za zrádce. Voják plní úkol a nesmí jinak. A když válka skončí, měl a má přímý účastník válečných hrůz osobní psychické trauma navždy! S přibývajícím věkem dokonce větší, než měl v dané době.
Třicítka těch nejlepších dospívajících školáků dokázala, že je téma zajímá. Byli fakt výborní, i když se vše musí naučit, vyslechnout, vidět v dokumentů, slyšet od jiných. Vůbec nepřekvapilo, že v krajském finále se ocitla pouze tři děvčata. Mezi nimi sestry Grunovy z Petrovic u Mor. Krumlova, jejichž maminka Eva je bývalou božickou občankou a mou žákyní. S Grunovými se občas potkám na jejich akcích. Jsou to praví nefalšovaní "zapadlí vlastenci" tak, jak je v době obrození vykreslili spisovatelé Jirásek, Rais a další. Je obdivuhodné, co dokázali v Petrovicích, kde si před léty koupili svou milovanou chaloupku, i v rámci regionální historie Moravskokrumlovska.
Je především jejich zásluhou, že se podařilo zachránit poslední doškovici na Znojemsku a vytvořit z ní malé muzeum. Již v dubnu se mohou děti z mateřských nebo základních škol těšit na to, že dobové předměty si budou moci nejen osahat, ale i vyzkoušet. „Expozice přibližuje život obyvatel v dobách minulých. Návštěvníky čeká nejen fotografická výstava, která se tematicky obměňuje, za zhlédnutí stojí také vybavení domácnosti i hospodářské části objektu," naznačila starostka Petrovic Irena Závišková.
Jak doplnila, pro letošní rok nabízí novou příležitost především dětem. „Naplánovali jsme animační programy. Mateřským i základním školám zde v týdnu od 20. do 24. dubna nabídneme ukázku všedního dne venkovské rodiny. Děti budou mít možnost vyzkoušet si různé práce, které nám v dnešní době usnadňují elektrické spotřebiče," dodala Závišková.
Chalupu Petrovičtí opravovali několik let a o shromáždění exponátů se zasloužila zejména Eva Grunová, která je vystudovaná historička a v Petrovicích žije. Z nářadí a zemědělských nástrojů nabízí doškovice jednu skutečnou raritu. Jedná se o nástroj na výkrm hus. Návštěvníkům odpoví na otázku, jak jej hospodyně používaly, maketa husy vyrobená ze sena.
Štěpánka Grunová obsadila v krajském kole těsně druhé místo a já pevně věřím, že se probojuje do republikového finále. Je to jedna z nadějí naší regionální historie a já jí držím pěsti, aby uspěla a jednou ukázala, že má dokonale historii v krvi.
(lan)
Žádné komentáře:
Okomentovat