Domov Božice
Stojím tu v kopečku
na konci Křidlovic
lidé mi říkají to není k životu
- tu není nic.
Uvnitř však život je
a klepe tu srdíčko,
k pěknému stáří vám,
dědečku - babičko.
Mládí Vám uteklo,
život Vám zamával
jako strom v zahradě,
když na podzim opadal.
Kde rodina nestačí
a zdraví už nepřeje
schovte se pod křídla má
- Domov vás zahřeje.
Cesta nekončí,
jen paměť je děravá
- nohy už neslouží,
a tak vám ty naše sestřičky
všem rády poslouží.
Nejenom sestřičky i všichni dokola
aby tu vždy byla příjemná pohoda.
Mám pěknou zahradu
k Božicím nahoru,
altánek, kytičky a lavičku,
když pan ředitel dovolí
i nějakou muziku
veselou všichni
si zpíváme písničku.
Berličku i hůlky na trávník
házíme a do tance všichni
se bezhlavě vrháme.
Druhý den sestřička
prášky rozdává,
to nic nezkazí
- je dobrá nálada.
Stojím tu v kopečku
na konci Křidlovic,
lidé to nevědí,
jsem plný života, a co je víc.
Uvnitř je hřejivé podzimní sluníčko,
to pro vás všechny
dědečku - babičko.
Soutěž bude mít své další kolo, o němž organizátoři z týdeníku Znojemsko uvádějí:
Nejmladšímu autorovi bylo 15 a nejstaršímu 93 let, převládaly jednoznačně ženy. Některé básně jsou velmi dojemné a vůbec nevadilo, že mají místy stylistické trhliny, podstatná je jejich upřímnost a to, že byly psány od srdce. Právě to dělá báseň básní.
Teď už jen zbývá vybrat vítěze. Hlasovat můžete na konci článku, a to až do 15. dubna. Svůj hlas můžete zaslat i písemně na adresu Znojemska, Jarošova 7, 669 02 Znojmo, ale v tom případě je třeba uvést celé jméno hlasujícího i s adresou.
Autor básně s největším počtem hlasů získá možnost představit svoji tvorbu v některém z příštích vydání našich novin. K příspěvkům se vyjádří také znojemský básník a překladatel Jiří Červenka.
(lan)
Žádné komentáře:
Okomentovat