Název Pustina Rochovice se po druhé světové válce z božického místopisu vytratil. Podobně dopadla i nedaleká pustina Křížkovice. Nevím, proč se tak stalo, když jiná pustina - pustina Petrovice - se používá dodnes. Ještě navíc omylem úředníků ze stavebního úřadu "posloužila" ke vzniku naší v současné době nejznámější pustiny - Pustiny u Velkého Karlova, kde hospodaří Družstvo božických vinařů.
Dnes se ale podívejme aktuálně na naši nejbližší, i když asi nejméně známou pustinu, Pustinu Rochovice. Tato pustina získala své pojmenování po zaniklé osadě Raklinice, které se též říkalo Rochovice nebo dokonce Rakvice. V místopisných publikacích o ní uvádí toto: Poprvé se Raklinice připomínají v roce 1225 (Raclinowitz) v souvislosti s vysvěcením křídlovického kostela sv. Petra a Pavla a připojením desátků z šesti sousedních vsí k tomuto kostelu. Na desátky z Raklinic (Rachuwiz) si však činila nároky johanitská komenda z Horních Kounic. Spor mezi klášterem Louka u Znojma a johanity byl v roce 1248 načas šalamounsky urovnán ve prospěch Louky. Asi se ptáte, co měli johanité z poměrně vzdálených Horních Kounic za nároky na desátky z vesničky u Božic. O tom vypráví F.V. Peřinka ve své Vlastivědě: V roce 1301 se nový křídlovický farář vzdal poloviny desátků ze zaniklé vsi Raklinice (Rekwicz). Jenže kounická komenda otevřela problém desátků znovu, a to proto, že v zaniklých Raklinicích stál johanitský dvůr a o desátky z tohoto dvora johanitům šlo. Spor byl opět vyřešen dohodou. Jestli byl dvůr v té době ještě nějakým způsobem hospodářsky využíván, nevím. Předpokládám, že ano. V literatuře se uvádí, že definitivní konec pro Raklinice je rok 1349 (doba vlády Lucemburků) a že to bylo po morové epidemii. Pan Šaray měl v roce 1960 pro zánik středověkých obcí jasné ideologické vysvětlení (plné odborných chyb): Začíná sice správně, že to zde mohly být "nepříznivé půdní poměry, neúroda v suchých létech a následek - hlad. Také prý krutý útisk feudální, neboť kořistní feudálové i v letech neúrody vymáhali dávky i desátky a nutili tak nevolníky k útěku z neúrodné půdy a prázdných stavení." V roce 1672 se na panství vršavském (dnes břežanském) čtyři pusté vsi a mezi nimi též čteme Raklinice (Rochowitz) s 1341 měřic půdy s pustými vinicemi (na topografických mapách najdete i dnes Rakvické svahy a Pustina Rochovice) v blízkosti Staré hory, podél staré polní cesty ze Zámlýní na Heřmanov a Čejkovice, západně od současných vinohradů R. Turoně. Na starších mapách pak najdete označení polních tratí Oedung Rochowitz a Rochwitzer Gebirg.
A nyní k těm novinkám: V odborném časopisu Jižní Morava 2013, roč.49, sv.52 byl publikován příspěvek Ondřeje Šeda s názvem Půdorysy členitých nadzemních archeologických objektů z jižní Moravy identifikovaných při studiu ortofotomap v Českých Křídlovicích, Šanově a Jevišovce. Nás samozřejmě nejvíc zajímá to, co se týká naší obce. Ortofotomapy vznikají při fotografování z výšky při tzv. letecké archeologické prospekci. Určitě si vzpomenete na průkopnické snímky dr. J. Kovárníka právě z naší oblasti. Několikrát jsem měl příležitost s ním spolupracovat, podobně jako jsem znal dalšího s prospektorů Mirka Bálka a i starého pana docenta Podborského, který i v pokročilém věku tyto moderní trendy ještě před rokem 1989 podporoval a zaštiťoval svým jménem.
Příznaky stavebního komplexu identifikované u Českých Křídlovic se nalézají v prostoru nevýrazného návrší na levém břehu řeky Jevišovky, v nadmořské výšce 188 m, zahrnuje i část plochy na jihozápadním svahu. V navazujícím terénu, dál k severozápadu lze na základě povrchových sběrů identifikovat areál zaniklé středověké vesnice. Drobné středověké nálezy zde v pásu asi 70 metrů širokém a 300 metrů dlouhém provázejí levý, k západu skloněný břeh dnes zaniklého potoka, levostranného přítoku řeky.
Příště: Našly se základy johanitského dvora v zaniklých Raklinicích? A co ještě můžeme vyčíst z ortofotomap?
Ladislav Nevrkla
Žádné komentáře:
Okomentovat