Koláž mizejících božických památek |
Kudy v Božicích "prošel" Jára Cimrman (Vídeňský Čech nebo český Vídeňák, pro česko-rakouské pohraničí postava jako stvořená), tam sto let tráva neroste!!! No, jenom vezměte kvarteto staveb, po nichž nezůstalo nic, kromě toho, že víme, že existovaly a tak tak je pracně dokážeme lokalizovat. Připomenu stavby, o něž Jára Cimrman v Božicích zavadil a které záhy vzaly za své:
Tajuplný Hostinec Háje (Hoja, Hájava) stávající někde v blízkosti Solné stezky (Hoya Weg), vedoucí přibližně v místech dnešní železniční trati Hodonice - Božice, za dnešním božickým nádražím (tenkrát ještě neexistujícím) se cesta stáčela na Hevlín a Laa a.d.Th. .... O tomto hostinci jsme vyprávěli pověst ve vysílání ČRo Brno letos v červnu, najít si ji můžete v rozhlasovém archivu ČRo Brno. Dnešní Hospoda u Šíbla stojící trošku někde jinde, i když i ona už má za sebou dosti dlouhou historii.
Socha císaře Františka Josefa I. odhalená naproti portálu božického (křídlovického ) kostela k oslavě 50 let korunovace Františka Josefa I. císařem v roce 1898. Socha zde stála pouhých 20 let!!! Byla stržena a zničena (???) po vyhlášení samostatné Československé republiky v roce 1918 jako symbol nenáviděného habsburského soustátí!!!! Co bychom za to dneska dali, kdyby se vztahy s Rakouskem vyvíjely tak jako třeba se Slovenskem po rozpadu společného státu v roce 1992!!! Nevím, jestli se nějaký seriozní badatel zabýval osudy těchto stržených císařských soch. Možná se chuděra někde válí, nebo ji pohltila matička země do svých útrob .... Každopádně víme, že ji zde Jára Cimrman při svých toulkách viděl, vyfotil a tím aspoň doložil, že skutečně existovala. Ani naši němečtí předchůdci o ní neměli zachované žádné jiné zprávy, jenom tu jednu fotku!!!! Kdo sochu navrhl? Kdo ji vytvořil? Jak vypadala slavnost jejího odhalení? A jak chvíle, kdy ji dav strhl jako třeba Mariánský sloup v Praze na Staroměstském náměstí nebo sochu význačného vojevůdce maršála Radeckého z Radče?
Třetí stavbou, která nám zmizela z povrchu božického je mlýn stávající v dnešním Zámlýní (dříve Mlýnské Domky, též U Mlýna). S odchodem rodu Schneiderů skončila slavná éra božického-křídlovického mlynářství. Po válce už jenom krátce zachraňovali, co se dalo, mlynáři-správci Kremláček, Petrusek a Benc .... A pak šel mlýn do kytek, až ho zbořili (KDO to dovolil? KDO to nařídil?). Mlynář Josef Schneider si Járu Cimrmana pozval, aby se s ním poradil, jak kvalitně osvětlit nově postavenou čtyřpatrovou budovu kláštera Maria Hilf. Cimrman se tím hodně trápil a zemřel dříve, než se to mlynáři Schneiderovi podařilo. Vymyslel a připravil projekt a v letech 1927 - 1928 realizoval!!! Osvětlen byl nejen celý klášter (skromně svítil od roku 1906 pomocí elektrické pumpy, parního stroje, vlastní studny a podkrovních zásobníků vody), ale i celá obec. Veškeré odborné práce řídil božický elektrikář Josef Kellner (bydlel na Pajerovém, měl zde i obchod s elektrickým zbožím). Po válce tuto síť obnovil nový správce mlýna pan Kremláček. Syn pana Schneidera Ing. František Schneider dokonce věřil, že mlýny jako zdroje elektrické energie mají budoucnost a nechal v 30. letech minulého století (pár let před druhou válkou) instalovat u náhonu moderní Kaplanovu turbínu. Ta spí svůj věčný sen pod silnicí u bývalého mlýna a jenom pár pamětníků ví, kde ji hledat ...
Zmizel i Bradův hostinec na původní křídlovické návsi pod kostelem. O jeho těsně poválečném osudu existuje jen málo zpráv a ještě k tomu jsou takové rozporuplné ...
Dneska se na příchod ducha Járy Cimrmana v Božicích opět připravujeme. Máme zde tři takové význačné stavby s bohatou minulostí, které pravděpodobně v dohledu několika málo let vezmou za své.
Jako první je na pořadu dne stodola vedle prodejny Jednoty v Božicích. Pracuje se na vyřízení demoličního výměru, následném zbourání a postavení nového prostorného a bezpečného parkoviště. Takového, jaké právě vzniká u školy ...
Další demoliční výměr, na kterém by se už mělo taky pracovat, je budova bývalého zájezdního hostince naproti bývalému mlýnu v Zámlýní. Budova, kterou většina současných občanů, pamatuje jako chlívky rodiny Holých, je v totálně havarijním stavu a odpovědnost za případnou újmu nese vlastník, tj. obec Božice. Mluvíme o tom už hodně dlouho, zachránit už není co a tak nezbývá než odstranit ... !!!
Třetí budovou "na odstřel" je budova bývalého Smetanova (později Daňkova) hostince, posléze kina MNV Božice, kinokavárny a diskotéky Duha a dnešního kritického stavu "ani ryba - ani rak". Opět je odpovědnou osobou obec Božice a jenom na jejím rozhodnutí stojí další osud této svým způsobem historicky cenné budovy.
Jára Cimrman se zde zastavil, když poprvé procházel Božicemi a potřeboval dát vědět manželce, kde právě bloudí ... Tehdejší hostinský Obermann zde totiž již v roce 1871 otevřel k hostinské živnosti i poštovní služby!!! A tak známku s portrétem císaře Františka Josefa I., kterého jsme v Božicích měli tak rádi, olízl Cimrman ve výčepu tohoto hostince a pošty.
Svého vrcholu dosáhla tato budova v letech 1946 - 1949, kdy se zde konaly schůze obecní rady a veřejná zasedání zastupitelstva obce Božice (kde schůzovali křídlovičtí, nevím, asi na starém MNV nebo taky v hospodě, Dufkově, Pod kostelem).
V roce 1949 se zde taky ke konspirativním schůzkám scházeli někteří členové Světlany a byl zde v březnu 1949 učiněn první pokus StB o zatčení Antonína Daňka. Daňkova rodina v zadním traktu hostince (1+1) i bydlela, jak mi potvrdila dcera Antonína Daňka při své návštěvě Božic.
Pak už to šlo s budovou z kopce. Lidi se tady nadřeli, aby zde v roce 1950 vybudovali kino. Nevím, nevím, co by tomu pan Zástěra, Hrdlička, Raušer, Lorencovič a další řekli, jak to všechno s kinem (10 let s honosným názvem Kino Marta) dopadlo ...
V Blížkovicích právě bourají budovu kina Panorama (kdysi nejmodernějšího vesnického kina, kde jsme museli za vstupné platit 5 - 7 a 10 Kč, kdežto v "hraběcí zámecké konírně" v Hostimi nás to přišlo na 1 - 2 - 3, max. 5 Kč!!!
A v Jaroslavicích kino zlikvidovali vloni a právě tam (po úspěšném projektu a s varnou za jeden meloun) otevřeli nejlevnější pálenici na Znojemsku! Co bude s božickým kinem, nikdo neví, stávající stav je však neudržitelný! Při pohledu na prostor, kde nelze pořádně zaparkovat, se to většině občanů Božic zdá jasné ... Možná má nějaký nápad volební sdružení, za něž současný správce kandidoval v loňských volbách? Možná .... Uvidíme na nejbližším zastupitelstvu.
(lan)
Smutné je, že když se podívate na tyto fotografie, tak to nejhezčí z architektury z posledních několik stovek let, je právě zde. A ty obrázky kde je krásná lidová architektura, již tak krasně bez těchto zbouraných budov nevypadá. Pojďte společně bojovat za Naše Božice, a již nic z našich kulturních památek nebourejme.!!!
OdpovědětVymazatMarek Klíč, zastupitel Naší obce Božice
OdpovědětVymazatNaprosto souhlasím, pak ovšem navrhujme, co s těmi ohroženými budovami dělat???!!! Ve stavu, v jakém se momentálně nacházejí, totiž taky zůstat nemůžou: buď jsou v totálním havarijním stavu (budova u mlýna), nebo v naprosto nevyhovujícím stavu (bývalý hostinec, pozdější kino) nebo jsou nefunkční a brání dalšímu rozvoji obce (stodola u Jednoty). Já bych rád od občanů slyšel, co by s těmi budovami dělali oni!!! (lan)
OdpovědětVymazatObčané svůj názor vyjádřili, dle Vás, jasně ve volbách, ovšem koncepce vedení chybí a nejlepší, dle posledních setkání zastupitelů, je asi bourat. Naše stanovisko jsme měli v programu a za ním si stále stojíme. Památky opravovat a otevírat- přivádět do nich kulturu a život, což také z vlastních sil děláme. Navrhli jsme několik strategických bodů- viz záznamy ze zastupitelstva, které by vzniklou situaci minimálně korigovali, ne-li vyřešili již od počátku. Avšak vedení obce jsou Vaši kolegové, tak proč se prvotně neobrátit na ně? Z vlastní zkušenosti jako diváka i spolupořadatele akcí nejen v kině jsem zjistil, že pojem nevyhovující je velice relativní. A plný sál lidí by do takové budovy asi nikdo nenahnal. U stodoly při Jednotě to je pravda složitější.
OdpovědětVymazatP.s. 160 tis. Kč lze každoročně investovat smysluplněji, třeba do (fondu) oprav havarijních památek. Ale přes 60% voličů má nejspíše jiný názor.
Za Naše Božice
Josef Leisser
Stačí se podívat kolik památek opravilo nynější vedení obce a kolik jich opravilo minulé!!! Když byl starostou ing.Klíč nebo ing.Čurda,tak to jste tak nekňučeli, ale všechny památky chátraly. Nyní když jsou některé v úplně dezolátním stavu, že investovat do nich je neekonomické a nesmyslné,tak chcete po obci zázraky.
VymazatHele vy NašiBožičtí zastupitelé, kteří žijete mimo obec(jeden celý týden ve Znojmě a druhý většinu týdne v Brně), kde jste byli když vládli vaši otcové, proč si od vás nenechali poradit? Vždyť tyto budovy chátrají už několik desetiletí ! Kdo by do těchto opravených "památek" chodil? A nehledě na to, kolik Kč by stál jejich další provoz? Ať obec jako doteď raději podporuje činné organizace (hasiči, fotbal florbal a další)a buduje užitičné věci pro občany a necpe peníze do polozpadlých objektů s pochybnou budoucností. A kino ? škoda mluvit - soukromá autodílna, jejíž provoz prý hradí obec. Tady by se taky ledy měly hnout.
VymazatPřesně tak,plně souhlasím s tímto příspěvkem,jen doplním že "ledy" by se měli pohnout co se týče provozu nejen u kina...
VymazatStodola u Jednoty je krásnou stavbou. Má naprosto strategickou polohu a v podstatě kolem ní člověk vždy musí projet a nechat se fascinovat. Nabízelo by se sem tedy situovat nějakou funkci, která je pro obec důležitá, neboť je to stavba tradiční a na strategickém místě. Nahradit stodolu parkovištěm by byla tragická a nezodpovědná chyba.
OdpovědětVymazatMožná se problém neskrývá v samotné stodole, ale koncepci celého území. Chcete-li řešit nějaký urbanistický problém (a tím křižovatka s parkovištěm je), nemůžete vypíchnout lokální bod a salámovou metodou ukrajovat - zbourat stodolu. Křižovatka a celý okolní prostor si jako zásadní a komplikované místo zaslouží komplexní řešení. Se stodolou jako výstavním kouskem, nikoli jako bariérou.
Likvidací těchto všednodenních vesnických monumentů náš venkov ztrácí na charakteru. Stavební úroveň je dnes tristní, všechno nahrazuje pestrobarevný polystyren a plasty všeho druhu. Řemeslný detail, kterého tyto stavby dosahují, se stává nedosažitelnou metou. Každý se dojímá nad Ladovými obrázky, na druhou stranu je každý druhý ochotný tento obraz konstantně likvidovat. I obyčejné stavby mají svoji hodnotu, památková ochrana nesmí být měřítkem.
Proto nedělejte ukvapená rozhodnutí a řešte problém komplexně.
S pozdravem Ing. arch. Jan Hora
Já bych stodolu neboural, tedy neboural bych ji zadarmo. To se jako obec má ve prospěch soukromého podnikatelského subjektu (tj. Jednoty) vzdát vlastnictví stavby, která je vizuálně působivá a při troše dobré vůle i využitelná? Asi ne, že....
OdpovědětVymazatAť si ta ubohá korporace stodolu koupí, zbourá a postaví parkoviště sama. Jenže všichni chtějí být jak Babiš a vysávat veřejný majetek a veřejné finance, kdy chudák Babiš si nechal z dotací (slabých 50 milionů Kč) postavit i svůj luxusní resort v Olbramovicích - Čapí hnízdo.
Stavba parkoviště pro Jednotu je veřejnou podporou. To by se pak do řady začali stavět všichni a první v řadě by musel být majitel hospody, protože by chtěl k hospodě parkoviště s odůvodněním, že Jednotě ho přece udělali. Jednota navíc už parkoviště má a že jsou řidiči líní zatáčet, má řešit obec novým parkovištěm?.
Škoda, že diskuze trochu sklouzla do osobní roviny - já myslím, že než na sebe začít bezhlavě "útočit", je lepší to vzít jako dobrý start k diskuzi (která může být i zdlouhavá, to k demokracii patří), kam vlastně Božice strategicky chtějí směřovat - je to něco, co Božice v nějaké pořádné podobě nikdy neměly. A v tomto směru zde započatá diskuze je doopravdy cenná. Na základě dlouhodobého směru a strategie se dá pak lépe odpovědět na otázky, které zde padly. A navíc je to něco, na čem může pracovat celé zastupitelstvo bez ohledu na "stranickou" příslušnost... PATRIOT
OdpovědětVymazatKonec diskusí pánové a dámy,kozí chlivek u mlýna se bourat nebude!To teda ne!
OdpovědětVymazat