Za krásami: Jak jsem hledal Templštejn

Když jsme vloni ještě hráli trojku a hráli jsme v Jamolicích, snažil jsem se někde nad Jamolicemi zahlédnout zříceninu hradu Templštejna. Nezahlédl jsem. Nedávno jsem na náměstí v Mor. Krumlově viděl plakát zvoucí návštěvníky ke komentované prohlídce hradu Templštejna pořádané v rámci Dnů evropského dědictví 6.září 2015.

Prohlídky byly na ten den naplánované čtyři, tak jsme vyrazili na tu ve 14 hodin. Předpokládal jsem, že zaparkujeme někde kousek pod zříceninou - jako třeba u Cornštejna u Bítova nebo u Frejštejna v Podhradí n. D. - a odtud se přesuneme na prohlídku. Výlet však byl daleko dobrodružnější.
Už cesta tam nešla podle plánu. Jel jsem bez mapy i navigace, na kruháku v Polánce jsem odbočil ke hřišti (zapomněl jsem, že nejedeme na fotbal) a ne na Jamolice, a tak jsme slavně dojeli do Ivančic, odkud vede k Templštejnu cesta též. Řeznovicemi jsme projeli bez problémů, ale v Hrubšicích je značení bídné. Ještěže nám poradil ochotný pán, kudy ve změti ulic a uliček jet tou správnou cestou. Další zádrhel číhal u značky Přírodního parku Střední Pojihlaví. Zastavit tam a jít k Templštejnu pěšky, šli bychom tam asi ještě dneska. Naštěstí nás dojel pán na kole a poslal nás asfaltečkou až k dětskému táboru pod Templštejnem.
Obuv jsem měl totálně nevhodnou, naštěstí zbytek oblečení byl do chladného, silně větrného počasí dobrý. Prudké stoupání, s nímž jsem nepočítal, jsem vnímal, ale díky tomu, že nepršelo, neklouzalo to ani po kamenech ani po hlíně! V duchu jsem si říkal, že tam stejně asi moc turistů nebude a že to nějak dopadne. V průvodci jsem se pak večer o naší trase dočetl toto: Další možností je přístup z údolí od tábora po žluté značce. Tato cesta je velice romantická a stoupá hlubokým údolím, které má charakter skalní strže s potokem a několika malými vodopády. Vzhledem ke značnému převýšení a charakteru cesty je tato cesta fyzicky náročná a není vhodná pro každého. 

S půlhodinovým zpožděním jsme se vydrápali až k Templštejnu. Tou dobou měla přítomná skupina návštěvníků čítající tak pětatřicet hlav (!) za sebou pouť na vyhlídkovou věž a právě se věnovali druhému okruhu rozsáhlé stavby. Zasvěceným průvodcem jim byl Ing. D. Hamza, současný majitel hradu. 
Kdo už někdy na Templštejnu byl, mohl porovnávat, co se za rok podařilo. Upravit, vyčistit a zpřístupnit. Je to momentálně docela zajímavé místo, které ale volá po jedné nezbytné investici, a tou jsou prostředky a firmy, kterými by se provedlo zakonzervování nejcennějších částí zříceniny. Jak říkal Ing. Hamza: Každý turista si chce vylézt na to nejzajímavější místo a s každým krokem se odloupne kus kamenného zdiva. Pokud to tak bude pokračovat dál, hrozí eroze a pád zatím stojících výčnělků.

Romantickou stezkou místy lemovanou nádherně kvetoucími bramboříky jsme se čtyři vraceli tam, odkud jsme vyšli. Dobře nám tak. Příště se musím líp podívat do průvodce. Zážitek to však byl jedinečný a už se těšíme, že se tam zase někdy podíváme znovu. Tentokrát od Jamolic!

                                                                   (lan)

Poslední moravský templář zalitý paprsky slunce ...