Nelze asi na malém prostoru zachytit všechny aspekty, kterým se projekt věnoval a které byly v rámci výzkumu zjištěny. Je však faktem, že nic nezůstane nevyužito a vše, co bylo zachyceno, zpracováno a zatím publikováno, se stane základem Moderní kroniky obce. Božice tak budou mít díky zapojení do projektu významný náskok a řadu praktických zkušeností.
Vědecký tým pod vedením doc. M. Šťastné a doc. A. Vaishara se pokusil zachytit na šesti modelových územích proměny české kulturní krajiny od poloviny minulého století a uchovat mizející svědectví o těchto proměnách. To jsme si uvědomili i v Božicích, když jsme oslovovali pamětníky, kteří byli ochotni se do projektu zapojit. Právě jejich autentická svědectví jsou zdokumentovaná a jsou součástí projektu.
Dovolil bych si ocitovat část z abstraktu Ing. Silvie Kozlovské, PhD. nazvaného Božice - krajina pohledem pamětníků i dětí, který byl na konferenci prezentován. Autorka uvádí, že díky tomuto projektu bylo možno získat unikátní soubor informací o vztahu místních obyvatel starších ročníků (nad 65 let) ke krajině a změnám místní krajiny v průběhu jejich života. Opačný pohled dokreslující vztah dětí a jejich učitelů k obci poskytlo více než 70 kreseb s motivy vodních prvků v krajině, místního lesoparku, vinných sklípků i lány polí.
Ve vzpomínkách pamětníků (uchovaných na audionahrávkách) se jako nejhodnotnější prvky v krajině objevovaly jednak vodní prvky (řeka a rybníky), jednak i množství drobných sádků, vinic a alejí. Jejich vymizení bylo zároveň označeno jako nejhůře vnímanou změnou krajiny. Zároveň však pamětníci oceňují z posledních dekád vytvoření mokřadů, větrolamů a obnovu vinic a alejí.
Tyto skutečnosti můžu potvrdit i jako nepamětník té původní struktury přírodních prvků, ale zároveň jako pamětník těch mizejících zbytků. Nejvýrazněji se mi do vědomí zapsalo mizení alejí třešní od Mackovic po údolí Lásky a pak likvidace zbytků sádků a vinic v místech bývalého smeťáku za školou a bývalého chráněného území kolem školní studny, kde dnes stojí rodinné domky. Na ty meruňky "po Němcích", jak se tady dodnes běžně říká, se nedá zapomenout. Rostlo zde i divoké víno zvané "Bago", třešně, višně či švestky.
V letošním (nebo už to bylo v loňském???) roce zmizela třeba zajímavá jabloňová alej podél cesty ke Kolonii. Já vím, na druhé straně byla vysazená nová, ale doufám, že mi rozumíte, co tím chci říct ...
Proměny krajiny jsou naprosto přirozený a zákonitý jev a během dvaceti pětadvaceti let přijmeme každou změnu jako skutečnost. A je jedno, jestli se jedná o mizení starého nemocného a poškozeného stromoví, výstavbu nových domů na dřívějších polích nebo solární elektrárny. Že něco do krajiny přirozeně vplyne a jiné zůstane trvale rušivé, to se neřeší. Bohužel podivný přístup k tomu zaujímá i současná česká vládnoucí garnitura v čele s ČSSD, která prolomila limity těžby uhlí a znejistila tak tisíce lidí, kteří v této ohrožené - kdysi nádherné - krajině českého pohraničí žijí. Právě přezíravý vztah českých vlád k pohraničí je velmi znepokojující a je třeba být neustále ostražitý a pozorný. I nadále trvám na tom, co jsem už před časem napsal: U Horního Jiřetína se bojuje i o Božice!
Konference jsem se bohužel mohl zúčastnit pouze v její dopolední části a tak jsem vystoupení Ing. S. Kozlovské, PhD. neslyšel. Protože však od počátku projektu s řešitelským týmem spolupracuji, mám k patřičné materiály k dispozici. Rád bych paní Ing. Kozlovské poděkoval za to, že se práci na výzkumu věnovala s takovou chutí a odpovědností a že se i nám všem dobře spolupracovalo s ní. Samozřejmě, že se těšíme na další výstupy projektu: elektronický dokument Moderní kronika obce, odbornou knihu Mentální obraz českých vesnic - vzpomínky na krajinu, podkladové materiály pro státní správu a samosprávu, certifikovanou metodiku Postup tvorby moderní kroniky obce a specializovanou mapu Historické aspekty vývoje a percepce kulturní krajiny.
Ladislav Nevrkla
Žádné komentáře:
Okomentovat