Komentář:
Nedělně dopolední mač v našem svatostánku s bandou z Božic se začal odvíjet již předchozího odpoledne, kdy jsme se sešli u maratonu ionťáků a racionální grilované stravy. Bohužel jsme formu načasovali předčasně a největší nával energie nás potkal o cca 5 - 6 hodin dříve před plánovaným výkopem. Začíná to také vypadat, jako by byla kapitánská páska namočená v rumu, bohužel kdo ji nosí, tak se dříve či později začne vracet domů nad ránem bylinkovým jágrem omámen. Nuže přímo k zápasu.
Sestava byla více nežli tradiční. Avšak pohyb části této sestavy byl spíše k popukání, nežli oku lahodící žlutý balet snoubící se s ponurou dopolední oblohou. Do zápasu tak vlétli mnohem lépe hosté. Po pár minutách vyzkoušeli Prochlastkovu hladinku přesně mířenou hlavičkou, ten však všechny tři míče, které na něj najednou letěly, povyrážel. Po té se hra vyrovnala, za zmínku stojí snad jen tečovaná střela, kterou nikdo z našich ani hostujících hráčů nedokázal zkrotit. Na druhé straně se dostal do šance tváří v tvář hostujícímu golmanovi Hašek, bohužel jeho reakce byly stále ještě zostřeny Vladanovými moky a tak jen vyprášil gološovy kulky. Do velké šance se dostal hlavou Záviš, ale tak jako postavou, tak i zakončením se zapsal spíše do historie rakšického rugby. Do kabin jsme šli za nerozhodného stavu 0:0.
Do druhého poločasu jsme vlétli lépe my, už v 50. Minutě si vzal míč Hašek a po krásném sólu zavěsil do Božické sítě parádní gól. Pokud nebudete zlobit popíši akci, tak jak by to jistě udělal on sám - Hašek: „Dostal se ke mně míč a neměl jsem možnost přihrát žádnému ze spoluhráčů, které jsem po celou dobu celé mé povedené akce periferně hledal. Křičel jsem, naběhněte mi, naběhněte, chci přihrát, ale nikdo se bohužel nenabízel. Potáhnul jsem tedy míč a uvědomil si, že kluci nechtějí naběhnout, aby nemuseli po vstřelení gólu trpět slávou a obdivem, tak sem si řekl, že se obětuji a snesu břímě dokonalého zakončení na sebe. Vlétnul jsem s pokorou mezi dva, tři, čtyři nebo možná dvanáct soupeřových hráčů. Prošel jsem, těžko se mi to při mé skromnosti říká, dokonalými fintami hraničícími s genialitou, mezi všemi. Ohlédnul jsem se a opět křičel, chlapci pojďte si pro přihrávku, ať si zase všichni neučůrávají ze mě, víte, jak to nemám rád, ale nikdo se neukázal. Tak jsem, jak to jen říct a nevytahovat se, luxusní střelou kros rozzářil celý stadion a s rozpaky přijímal ty tolik zavazující a pro mě obvyklé gratulace.“ (1:0 Luboš Hašek) (Sice si to už nepamatuju, ale určitě to tak nějak bylo).
Bohužel jsme si začali myslet, že máme zápas v kapse a tak jsme lehkomyslně zahazovali jednu šanci za druhou a soupeř začínal zlobit. První střelu křížem ještě Prochlastka vytáhnul, ale druhou, kterou v 69. minutě řití tečoval subtilní Hranolek už vytáhnout nedokázal. (1:1 Topolčan) O deset minut později proplachtil náš ceďák pod centrem a odrazem o tyč skóroval v malém vápně osamocený Szabo. (1:2 Szabo)
Nám se i přes obrovskou snahu bohužel vyrovnat nepodařilo, a tak jsme se vlastními silami připravili, opět těsně před koncem, o body. Snad nám nebudou chybět.Fanoušci díky, příště budem slavit až po zápase :-).
Komentáře ke všem rakšickým zápasům najdete na http://fotbal.raksice.cz/ a taky ve čtrnáctideníku ZRCADLO a jeho internetové verzi http://archiv.zrcadlo.info/.
(lan)
Žádné komentáře:
Okomentovat