Jak budeme chránit naše hranice? Jsme připraveni bojovat za naši svobodu?

Každý den teď pozorujeme, jak nad Božicemi (spíš někde nad Jaroslavicemi) přelétá vrtulník.  Není to žádné rogalo nebo malé sportovní letadélko, ale vojenský vrtulník. Kontroluje situaci na naší hranici. Odpovídá to současné bezpečnostní koncepci naší země, jež se týká ochrany našich státních hranic.


K tomuto tématu se pomalu ale jistě začínají vyjadřovat i vrcholní čeští politici. Naposledy nejsilněji a opakovaně se k ochraně hranic vyslovil v nedělní Partii na Prima TV prezident Miloš Zeman. Doslova řekl: „Zastávám názor, že překročení hranice je trestný čin. Dát armádu i polici na hranici a tyto lidi vracet rovnou z hranice a neumisťovat je do detenčních zařízení.“
Podobný trvalý názor jako prezident Zeman zastává z českých politických stran pouze Občanská demokratická strana (ODS), která ústy svého předsedy Petra Fialy říká: "Co má ČR za současné situace dělat? Nenechat si vnutit kvótami či jinými nesmysly davy imigrantů, které si nevybereme, s nimiž si nebudeme vědět rady a kteří budou představovat bezpečnostní riziko. Chránit svoje území a nebude-li možné chránit vnější hranici Schengenu, začít chránit svou vlastní. Posílit armádu, policii a bezpečnostní služby. Chovat se tak, jako bychom byli v nebezpečí. Protože v něm jsme."

Oba názory vyjadřují velmi dobře současný stav, v němž se česká společnost nachází. Jenom tam vidím dva nedořešené problémy: 
1) Kam budeme vracet uprchlíky? Do které země? Do Řecka nebo Turecka? Všichni tušíme, že to asi nebude fungovat. 
2) Kolik českých záložáků (nás mužů a žen od 18 do 60 let) je připraveno na mobilizaci a nastoupit se zbraní v ruce na naše hranice?

Až nedávno mi vyprávěl - poprvé v životě - můj skoro pětaosmdesátiletý otec, jak kousíček za poslední chalupou v jeho rodné vesnici (cca 40 km od hranic s Rakouskem) pobývali za mobilizace v září 1938 českoslovenští vojáci. Hlídali vlastně každou vesnici, každý strategický bod a byli připraveni bojovat za svoji vlast, za svobodu a samostatnost Československa. Stejně tak byli v té době českoslovenští vojáci v betonových bunkrech (např. malých řopících) u dnešního Velkého Karlova nebo kousek pod Božicemi směrem k Hrádku. Já se ptám: Jsme připraveni bojovat se zbraní v ruce za naši svobodu?

                                   (lan)