Kdo dnes večer sledoval 13. komnatu oblíbené herečky Gabriely Vránové, určitě zachytil i malou zmínku o jejím strýci, vlasteneckém faráři Aloisi Vránovi. Tento člověk byl zatčen v únoru 1950 a souzen v procesu se skupinou Světlana. Jak je uvedeno na pamětní desce ve Vranovicích, byl souzen jako organizátor a duchovní vůdce skupiny Světlana-Jarmila a jako odsouzený vlastizrádce dostal 13 let těžkého žaláře.
Trest si odpykával mj. v Leopoldově, tak jako řada božických obětí vykonstruovaného procesu se Světlanou a podobně jako se stalo řadě božických odsouzených, ani na něj se nevtáhla Novotného amnestie v roce 1960.
Budu trošku pátrat po působení P. Aloise Vrány a jeho zapojení do organizace Světlan-Jarmila a brzy tento materiál doplním.
Zatím jenom přidávám oficiální znění z Pamětní desky obětem komunistické perzekuce ve Vranovicích (kousek za Pohořelicemi):
Alois Vrána, kněz a auditor biskupské konzistoře, se narodil 26.2.1902 v Rašovicích u Bučovic. Vystudoval reálné gymnázium v Bučovicích, pak brněnský alumnát a vysvěcen na kněze byl roku 1927. Působil v mnoha farnostech na jižní Moravě, od roku 1932 je ustanoven farářem v Divákách, od roku 1938 ve Vranovicích. Zde je v únoru 1950 zatčen, obviněn z velezrady a ve vykonstruovaném procesu odsouzen na 13 let za působení v protistátní skupině Světlana-Jarmila jako organizátor a duchovní vůdce. Na jeho faře byla zajištěna vysílačka. Čtyřměsíční vazbu strávil v Brně na Cejlu. Trest odpykával na Mírově, v Leopoldově, Valdicích, Znojmě. Z amnestie v roce 1960 byl vyloučen, propuštěn byl až po jedenácti letech ze zdravotních důvodů. Zemřel 29.4.1963 a je pohřben na Ústředním hřbitově v Brně.
(lan)
Nevím, že byl propuštěn až po jedenácti letech po amnestii. Pokud vím, tak byli propuštěni všichni božičtí občané i když si měli někteří z nich odpykat i 18 let. Možné je však všechno, A Světlana se nejmenovala Světlana-Jarmila, ale Moravská Světlana. Bylo to řečeno i v 13. komnatě Gabriely Vránové.
OdpovědětVymazatPrávě že i v 13. komnatě zaznělo jméno Světlana-Jarmila, což byla právě ta část "moravská", do které patřily i Božice. Na Valašsku působila např. Světlana-Makyta. Je pravda, že někteří (možná většina) odsouzených byla průběžně propuštěna (to by bylo na delší rozbor), ale nikoliv všichni. A ten časový údaj je převzatý z http://www.pametnimista.usd.cas.cz/vranovice-pametni-deska-obetem-komunisticke-perzekuce/. (lan).
OdpovědětVymazatA další zdroje: http://www.moderni-dejiny.cz/clanek/letaky-protikomunisticke-organizace-svetlana/ - i tam je mj. uvedeno: Štábu Světlany podléhaly jednotlivé odbojové skupiny, které nesly vždy dvě jména. Na území Moravy operovalo několik skupin Světlany: na Brněnsku to byla skupina Světlana – Jarmila, jejímž vedoucím byl Antonín Slabík. Hlavním úkolem této ilegální skupiny bylo rozšiřování sítě spolupracovníků a pověřování spolehlivých osob k tvorbě nových ilegálních skupin v rámci organizace Světlana. Důležitou činností byla tvorba a rozmnožování protistátních letáků. (lan)
OdpovědětVymazatDalší zdroj: Na nemocniční pokoj v leopoldovském vězení, kde trávil biskup Gojdič poslední dny, byl přemístěn kněz Alois Vrána. Tento kněz otce biskupa vyzpovídal. To bylo 17.7. r. 1960 v den narozenin biskupa Gojdiče - 72 let, v den svých narozenin také zemřel. Alois Vrána byl uvězněn na Mírově a v Leopoldově. Propuštěn nebyl - pár střípku se našlo jen v národním archivu. Zápis někdy působil "i směšně" ( i když to jistě v té době určitě vůbec směšné nebylo) - třeba je tam napsáno, že Alois Vrána se chová velmi slušně, nicméně trvá na svých názorech, takže ho bohužel nemohou propustit. Proto se ho tedy zřejmě netýkala v šedesátých letech amnestie. (me)
OdpovědětVymazat