V různých částech své knihy se věnuje i událostem spojeným s naším regionem, zvláště s činností odbojové skupiny Světlana (Světlana-Jarmila) i jiných odvážných a posléze postižených občanů. Tam, kde získala více informací, podává svědectví o zatčení, vyšetřování, vazebním věznění, soudech, trestech a pobytech v komunistických věznicích. Není to vůbec radostné čtení a omlouvám se těm, kteří si chtějí užívat adventního klidu a vánoční pohody. Pokud vás přesto materiál zaujme, čtěte a přemýšlejte.
Pro první ukázku jsem vybral dokument, jež se týká našeho relativně blízkého okolí. Když si pročítám jednotlivé případy, občas narážím na drobné chyby, nesrovnalosti či nesrozumitelnosti. Přivítám, pokud někdo víte nějaké upřesňující informace, když mi napíšete nebo mě jinak zkontaktujete.
V jednom znojemském regionálním periodiku vycházel před léty seriál Znojemské monstrprocesy a byl tam připomenut v posledním díle, který jsem si uschoval, případ nazvaný SKUPINA SVĚTLANA. Byl jsem už tenkrát překvapen, že pod tímto názvem byl popsán úplně jiný případ než ten, který známe a který se váže k Božicím. S pomocí publikace paní Mazalové se pokusím o jeho rekonstrukci.
Nejdříve citace z článku Skupina Světlana (autor -hap-):
Na Moravskobudějovicku byl organizací odbojové skupiny pověřen nejmladší z bratří Plichtů - František. Podle J.A.M. se narodil v roce 1906, zatčen byl v srpnu 1951, vyslýchán byl ve Znojmě a v Brně.
Proces s touto protistátní, původně dvanáctičlennou skupinou (v novinovém materiálu označená jako tzv. protistátní teroristická organizace "Světlana") se uskutečnil 27. a 28.3.1952 ve Znojmě.
Je to každopádně úplně jiný proces než se Světlanou-Jarmilou v Uherském Hradišti, při němž byli 17.6.1951 souzeni božičtí členové Světlany - tento proces dostal označení ŠVARC A SPOL. a budu se mu věnovat v roce 2016.
Takže zpět ke znojemskému soudu z 28.3.1952. Zde vynesené rozsudky se pohybovaly v rozmezí od 4 měsíců do 25 let. Státní soud ve Znojmě vynesl v případě Františka Plichty z Práčí rozsudek ve výši trestu 25 let. Odpykal si z něho 10 let a 8 měsíců do amnestie v roce 1962. Soudní vazbu strávil ve Znojmě, trest na Příční v Brně. Devět let fáral v uranovém dole Rovnost na Jáchymovsku, propustili jej z Leopoldova..
Ke 13 letům byl odsouzen Josef Roesner z Bantic. Podrobnější informace chybějí, podobně jako u odsouzeného jménem Alois Ilek z Práčí, který byl odsouzen na 11 let. K 10 letům byl odsouzen hostinský Jaroslav Plichta, nar. 1912, z Dobšic. StB Znojmo jej zatkla 21.8.1951, vyslýchaný byl v Brně na Příční. Ve vykonstruovaném procesu ve Znojmě jej odsoudil k trestu 10 let. Prošel věznicí na Cejlu a pracovními tábory Uranových dolů na Jáchymovsku a Příbramsku. Propuštěn byl 27.11.1957 za tzv. dobrou práci.
K 10 letům byl odsouzen též Alois Františ, nar. 1918, rolník z Práčí. Zatkli jej 13.2.1952, odsoudili za velezradu 28.3.1952 ve Znojmě, propuštěn byl 21.11.1957. Prošel věznicemi a tábory: Brno-Cejl, Oslavany, Ležnice, Svatopluk a Vojna. K trestu mu přidali pokutu a zabavení poloviny majetku. Postižena byla i manželka, která nemohla splnit dodávky obilí. Za to jí plnomocník se třemi místními občany sebrali vše, co měla na sýpce, i osivo, krmné obilí a to, co bylo na obživu rodiny. Josef Trchalík z Břežan (?) byl odsouzen k 8 letům vězení. Z jeho případu je známo, že soud odmítl jeho obhajobu slovy: "Je naprosto jedno, zda si přál obviněný změnu režimu volbami nebo krvavou cestou, protože by šlo o vyrvání moci z rukou dělnické třídy v obou případech."
Josef Bíbr z Prosiměřic byl odsouzen k 7 letům, Jan Šeliga z Bantic k 6 letům, Jan Mucha z Práčí na 5 let, Jan Krahulík ze Želetic (?) na 2 roky a František Brindza z Práčí na 4 měsíce. Souzený v tomto procesu byl i Josef Blažíček z Práčí, ale výši trestu jsem nenašel. František Brindza, člen KSČ, byl odsouzen "pouze" na 4 měsíce, když původní velezrada mu byla překvalifikována na "pouhé" sdružování proti republice.
Tolik rekapitulace jednoho velkého vykonstruovaného politického procesu z roku 1952 na Znojemsku. Velmi varovné memento.
(lan)
Žádné komentáře:
Okomentovat