 |
| Téma na plátně, před ním B. Gruna, E. Grunová a Štěpánka jen tak vykukuje ... |
Po loňské přednášce věnované kamenným křížům ze sochařských a kamenických dílen v Nové Vsi u Oslavan se letošní prezentace týkala kamenných křížů z období klasicismu z dílen sochařů a kameníků z Moravského Krumlova.
Zcela zaplněný sál přednáškového sálu v Knížecím domě v Moravském Krumlově vydržel více než dvouhodinové velmi zajímavé promítání, povídání a následnou diskuzi bez problémů. Tolik zajímavostí z širokého prostředí jižní Moravy jsme snad ani nečekali.
Krumlovské kamenické dílny souvisely s místními kamenolomy, k jejichž jarní návštěvě nás vybídl B. Gruna, původní profesí přírodovědec. Současné bádání rodiny Grunovy je otevřené a ke konečnému výstupu je ještě daleko. Řadu věcí během svého výzkumu a zpracování tak průběžně doplňují a zpřesňují, aby konečný výsledek do sebe zapadal jako políčka složitějšího puzzle.
Nás v Božicích samozřejmě zajímá původ a vše, co se týká tzv. Bílého kříže. Svou dochovanou datací - rok 1767 - nás někam směruje, ale definitivní verdikt ještě nebyl vysloven. Božice jsou totiž jedním z míst, kde se mohly střetnout všechny tři umělecké a řemeslnické směry a vlivy, které v naší oblasti v 18. a 19. století působily, a tak je zatím necháváme bez konečného verdiktu.
Z klasicistních křížů v našem okolí jsme byli upozorněni na kříže v Dyjákovicích, Litobratřicích, Damnicích, Prosiměřicích, Miroslavi, Práčích či Hraběticích.
Mně osobně zaujaly kříže, které zhotovil kameník Josef Sakl. Během svého krátkého života (zemřel ve věku 39 let) a krátkého moravskokrumlovského tvůrčího období (1806 - 1808) stačil vytvořit 6 kamenných klasicistních křížů. Nebude asi náhodou, že dva z nich najdeme u tehdy nově založených vesnic. Jeden si můžeme prohlédnout v Kašenci (zal. 1785) a druhý v Prokopově (zal. 1789). Vesnice založené tehdejšími majiteli panství v důsledku josefínských reforem a vesnice s řadou privilégií. V našem okolí byly takto založeny ještě třeba Filipovice (1785, dnes část Borotic), Heřmanov (1788, dnes část Čejkovic), Mšice (1786, dnes část Oleksovic) a Vinohrádky (1783, dnes část Branišovic).
Grunovi se nyní začínají zabývat otázkou donátorů, tj. těch, kdo stavby křížů iniciovali a hlavně financovali. Bude to mravenčí práce v archiváliích, ale já věřím, že ji zvládnou úspěšně.
Ještě jsme v debatě po skončení přednášky diskutovali i o zajímavostech. Třeba té, že kříže a kapličky stály vždy poblíž pro danou obec důležitých cest a často i důležitých křižovatek. Jeden takový zajímavý kříž objevili spolupracující občané vloni v Horních Kounicích. Zajímavý je tím, že má shodné nápisy zepředu i zezadu. Dneska stojí na kraji lesíka ....
Taky v Božicích to bylo s kříži a výklenkovými kapličkami zajímavé. Třeba Pašijový (kohoutí) kříž byl postaven na původní křižovatce Božice - Borotice - Hodonice - Čejkovice a na něj navazovaly podél původní silnice od křídlovického mlýna do Čejkovic další dva kříže v oblasti Rochovické pustiny a na Rakvických svazích. Oba kříže byly někdy v 50. či 60. letech, v době združstevňování, rozorávání mezí, polních cest, likvidaci alejí a sádků a vytváření velkých lánů polí vytaženy a pohozeny do zmoly. Nevím, jestli oba, ale jeden určitě byl aspoň zčásti zachráněn (podstavec) a je v držení soukromé osoby v Božicích. A škoda, že se na Kohoutí kříž zapomnělo na nejnovější informační mapě Božic.
(lan)
 |
| Přednášku uvedl ředitel MěKS M. Krumlov Bořivoj Švéda |
 |
| Tři kamenická období z Moravského Krumlova |
 |
| Na jih Moravy pronikal i dolnorakouský mušlový vápenec z Eggenburgu |
 |
| S tématem přednášky rodiny Grunových souvisí mapka jen volně. Po trase z Hodonic přes Křídlovice do Čejkovic a dále bylo plno křížů a kapliček. Na původní křižovatce s cestou Křídlovice - Borotice stojí Pašijový (kohoutí) kříž. Původní cesta vedla po hrázi velikánského Křídlovického rybníka ke mlýnu ... a dál rovně do Čejkovic (Heřmanova) |
Žádné komentáře:
Okomentovat