Moravská vlajka na počest příchodu Cyrila a Metoděje

Božice - kino Marta 2012

Příchod patronů Moravy sv. Cyrila a Metoděje k nám na Moravu byla událost obrovského kulturního a duchovního významu nejen pro naši zem, ale pro značnou část Evropy. Na počest této události bude i na naší radnici vyvěšena 5.7.2016 moravská vlajka, symbol sounáležitosti k území historické Moravy.

V současné době (k 4.4.2016) se k vyvěšení moravské vlajky přihlásilo již 1038 radnic. Božice jsou mezi nimi. Již popáté!

Historie moravské vlajky

Dnešní hojně rozšířená podoba moravské vlajky vychází ze zemských barev, zlaté a červené, kterých se od počátku 19. století používalo k výzdobě, později začaly být vyvěšovány i jako prapory. Oficiálního stvrzení se dočkaly v roce 1848, kdy poslanci Moravského zemského sněmu schválili 5. článek nové moravské ústavy, ve kterém se definuje zemský znak a zemské barvy: „Země moravská podrží dosavadní svůj erb zemský, totiž orlici vpravo hledící, v poli modrém a červenozlatě kostkovanou. Zemské barvy jsou zlatá a červená.“ Od stanovených zemských barev byla následně odvozena moravská vlajka, kterou tvoří dva vodorovné pruhy. Horní pruh je žlutý, spodní je červený. 

Nás v Božicích může těšit, že o přijetí nové moravské ústavy v roce 1848 spolurozhodoval též křídlovický občan a poslanec Moravského zemského sněmu Josef Schneider, mlynář v Českých Křídlovicích (dnešním Zámlýní). Jeho syn Josef se stal spoluzakladatelem Sboru dobrovolných hasičů v Božicích-Křídlovicích v roce 1891 a jeho prvním velitelem.

V druhé polovině 19. století a počátkem 20. století, v době vzestupu nacionalismu, to byla právě moravská vlajka, která sjednocovala obyvatelstvo naší země bez ohledu na národnost. Ačkoliv události dvacátého století nebyly pro její užívání příliš příznivé, najdeme o ní doklady za první republiky, po roce 1945 i kolem roku 1968.

Nový impuls k rozšíření přišel po uvolnění poměrů po roce 1989. Tradiční žlutočervené moravské vlajky začaly být opatřovány zemským znakem – šachovanou orlicí v modrém poli, a to z důvodu odlišení od jiných podobných vlajek. Tato varianta si pro svoji srozumitelnost i estetickou úroveň získala velmi rychle oblibu po celé Moravě a stala se základní a všeobecně uznávanou podobou moravské vlajky současnosti.

Další použití moravské vlajky

Kromě tohoto nejvýznamnějšího svátku bývá moravská vlajka vyvěšována i v další dny spjaté s moravskou historií. 28. března si připomínáme výročí narození světoznámého moravského učence Jana Ámose Komenského, 14. dubna diplomatickou nótu Moravského zemského sněmu zaslanou 14. dubna 1848 císaři do Vídně, 15. září význačného moravského politika a diplomata, ochránce moravských zemských práv a svobod, Karla staršího ze Žerotína. Zvolení moravského markraběte Jošta Lucemburského, zvaného též Moravský, římským králem připadá na první říjen, 28. října si připomínáme nejen vznik Československé republiky, ale také svatořečení velkomoravského panovníka Rostislava. Další vhodnou příležitostí jsou výročí a události spjatá s obcí (např. obecní slavnosti, hody), či některým z významných rodáků.

Malý profil mlynáře a poslance Moravského zemského sněmu Josefa Schneidera

Za znojemské a mikulovské měšťany bylo zvoleno 5 poslanců a své poslance měli i venkovské obvody našeho regionu. Tyto venkovské obvody byly víceméně totožné s obvody děkanství a zvláštností bylo, že ve volbách uspěli především mlynáři, představitelé tehdejší moderní venkovské podnikatelské elity. Za volební obvod Hevlín se tak poslancem stal Josef Schneider (mlynář v Českých Křídlovicích). 

Nositelem první vlny liberální, resp. občanské politiky se tak stávala v jihomoravském regionu specifická skupina mlynářů. Vévodili od počátku revoluce formujícímu se občanskému hnutí, stáli v čele národních gard (v Jaroslavicích, v Mikulově) a mnozí z nich již dávno před revolucí uvízli v konfliktech s vrchností a byli tak širší veřejnosti známí jako zásadoví, pevní a svobodomyslní občané. Příkladem takového politika byl právě křídlovický mlynář a nově zvolený moravský poslanec Josef Schneider. 

Váženou osobností Božic/Křídlovic byl později i jeho syn Josef (nar. 1867), jež si nechal postavit vilu v Zámlýní i se sochou sv. Antonína, vlastnil jeden z prvních automobilů v naší obci, byl jedním ze zakladatelů sboru dobrovolných hasičů v roce 1891 a podílel se na elektrifikaci domova důchodců/kláštera Maria Hilf.

 Další informace 

Historie moravských barev a symbolů                                        http://zamoravu.eu/mno-k-morave/moravske-barvy-a-symboly/

Kontakty na prodejce vlajky                                                          http://www.moravskypatriot.eu/morava-eu/eshop/1-1-Vlajky/1-2-Moravske-vlajky

Občanská iniciativa „Za vyvěšování moravské vlajky“          http://zamoravu.eu/vyvesime/

Významné moravské dny                                                               http://zamoravu.eu/dokumenty/vyznamne-moravske-dny-2012.pdf

Zpracovala Moravská národní obec, o.s.                                   http://zamoravu.eu/

Informace k tomuto materiálu poskytla Lenka Holaňová, místopředsedkyně Moravské národní obce

hlavní koordinátorka iniciativy Za vyvěšování moravské vlajky