Světlana: Několik temných míst v případu Světlana. Otazníky (nejen) kolem Antonína Daňka zůstávají

Zapomenutý odvážný muž
z Českých Křídlovic

Napsal mi před časem jeden čtenář řadu vážných připomínek k případu Světlana. Bylo to v reakci na začátek publikování materiálů o Světlaně z pera dr. Lubomíra Boháče. Tento jiný "úhel pohledu" na tehdejší události i jejich pozdější interpretaci mi není neznámý a musím říct, že mi není ani úplně cizí.


Svým způsobem odpovídá na nevyřčenou otázku: Proč se do odborného historického výzkumu nepouštějí renomovaní historici, žádný z mnoha českých "ústavů", ani věhlasní publicisté. My amatérští badatelé to v žádném případě nevytrhneme. Svým způsobem jenom otvíráme problém, aby se o něm vůbec někde mluvilo a psalo. Proto i já se občas pustím po nějaké stezce v labyrintu hypotéz a něco záměrně nasměruji, abych slyšel reakci! To byl třeba i příběh, jestli Antonína Daňka nemohl zabít agent CIC! Určitě nemohl!!! Hlavně neměl proč.

Něco na "té Světlaně" asi je, že vlastně nikdo přesně neví, jak ji uchopit ... ! Mám s tím své zkušenosti, když jsem se na některé osobnosti, které se této problematice věnují, obrátil. A je jedno, jestli jde o vysokoškolského učitele nebo známého historika, publicistu a novináře. Nechce se jim do "vosího hnízda píchnout", protože nemají dost vstupních informací a jen obtížně hledají nějakého hrdinu. Jakoby všichni aktéři byli "umazaní"! Upozornil na to i přední český historik, který se daným tématem zabývá, dr. Petr Blažek. A velmi zajímavý je komentář Karla Steigerwalda k problematice věznice v Uherském Hradišti a snaze Andreje Babiše "vzít si na starost" Muzeum zločinů komunismu v Uherském Hradišti. To se rovněž hodně týká Světlany. Přečíst si lze v časopisu Reflex č. 20/2016.

Ta hlavní otázka, která podle mého (a nejen mého) názoru brání otevření "případu Světlana" (nikoliv pouze "Akce Světlana") je tato: "Byla Světlana příkladem III. (protikomunistického) odboje, nebo to byl "boj komunistů proti komunistům režírovaný StB"? Celé pak je to nabalené na partyzány, především z partyzánské brigády Jana Žižky, v jejichž režii Světlana vznikala.
Smutnou ironií osudu pak je, že mezi zatčenými a odsouzenými (často k vysokým trestům) najdeme místní osobnosti, které se svým protikomunistickým smýšlením nijak netajily a ve Světlaně viděly možnost, jak dát svůj postoj najevo, popř. se aktivně do protikomunistických aktivit zapojit. To je i případ "letákových akcí", byť je někteří autoři relativizují či dokonce zatracují a hodnotí jako akce nulového významu. A dokonce rozumím tomu, že se někteří pozdější "světlanáři" pokusili po únoru 1948 vlichotit nastupujícímu totalitnímu režimu. Stejně neuspěli, protože soudruzi už na ně dávno měli pro jejich dřívější činnost pifku a jenom využili příležitosti, aby je odstavili od moci a později i pronásledovali či rovnou zavřeli a zabavili jim majetek.

V Božicích pak má Světlana své specifikum ještě v tom, že byli za hlavní aktéry tohoto hnutí označeni - vedle několika větších božických sedláků a veřejně činných osob (Kudlička, Smrček, Hanuš, Smetana a vlastně i mladý Župka) - členové Sboru národní bezpečnosti (Švarc, Diviš a nakonec i Nevídal)! A taky to, že snad až třetina členů Světlany byla členy KSČ.
 Dosud neobjasněné místo pak mají v celé události především dva muži: Antonín Daněk a Antonín Švarc! K Daňkovi jsem něco málo opět našel a u Švarce mě zarazila božická kronika, dopisovaná v polovině 50. let s několikaletým zpožděním. Jsou tam v různé míře všichni aktéři zmíněni, jenom jméno Antonín Švarc je v Božicích tabu!!! A přitom soud měl označení "Antonín Švarc a spol." a Švarc dostal trest v tomto procesu nejvyšší - 25 let. V popisu událostí pak je v božické kronice ještě uvedeno, že byl při přestřelce s Daňkem jeden člen SNB zastřelen! To taky není pravda.
A kdo byl ve skutečnosti Antonín Daněk? Jeho "druh ve zbrani" Antonín Slabík, kolem něhož se "Vlk" neustále pohyboval ve vídeňském exilu, pro něj nemá dobrého slova, natož slova uznání, ale píše o Daňkovi jako o nebezpečném bolševikovi! Silná slova, panečku! Škoda, že už nemůže vyprávět nikdo z božických soudruhů, kteří Daňka znali. Byl možná jedním z nich a postavil se proti! Ale vlastně PROTI KOMU??? A proti čemu a za co vlastně chtěl skutečně bojovat? Otazníků tak za ta léta neubylo, ale hodně jich přibylo!

Na rozdíl od jiných autorů vidím za vším konkrétního člověka s jeho přednostmi i slabostmi. Černobílé vidění mi vlastní není. Taky třeba tvrzení, že "esenbák" byl představitel represivního orgánu komunistické moci a tudíž už tím je navždy vinen???!!! Stačí se podívat na postavení policie dneska ... Taky poslední známý "kubánský" partyzán Ernesto "Che" Guevara už je skoro 40 let mrtev. Nebyl třeba Daněk takovým malým českým "gevarou"? Vlastně jeho předchůdcem? Nebojoval nakonec tak trochu PROTI VŠEM?

Taky je pravda, že se ze Světlany dělá možná uměle protikomunistická odbojová organizace, když k jejím hlavním "bojovým" heslům patřilo: "Budovat socialismus jugoslávského typu nikoliv stalinistický socialismus!" Jenže nesmíme taky zapomínat, že tenkrát byl "soudruh Tito" nazván "krvavým psem", kterého je třeba zničit! To v dějinách bylo vždycky, že největším nepřítelem komunistů byli komunisté, kteří se s nimi rozešli. A bylo dočista jedno, jestli dobrovolně nebo byli v rámci stranických čistek vyhozeni či jinak vypuzeni.

Napsal mi k tomu jeden diskutující: "... Problém dr. Boháče, J. Pelikána a jiných je ten, že si vlastně bez komunistů (reformních neb jiných) nedokáží demokracii nebo boj za demokracii ani představit. Vrátím se ke Světlaně (nejenom té božické). Levicovo- komunistická Světlana sice byla odboj, ALE po vzoru jugoslávských partyzánů chtěla nastolit partyzánskou nebo jinak Titovskou DIKTATURU. Jugoslávie byla diktaturou sice jiného volnějšího charakteru, ale pořád byla diktaturou (lágry znala taky) a nakonec skončila utopena v krvavé balkánské válce počátkem 90. let. Zaznělo to i v dokumentu ČT o Světlaně, tak doufám,že jsem neurazil ..." (Napsáno dne 9.2.2016).

Až pořádně odpovíme na tyto a jiné otázky, pak se snad hneme z místa.

                                                              
P.S. Jediný, kdo dal Antonínu Švarcovi nějaké čestné místo, je zatím publicista Jaroslav Pospíšil. V knize Hyeny v akci je Švarcova fotografie umístěna na prvním (!) místě v přehledu politických vězňů ve fotogalerii na stranách 454 - 461. Docela by mě zajímalo, jestli je to náhoda nebo měl autor nějaký důvod?

                              
P.S.S. V roce 1949 to bylo přesně jako letos. 15.5.1949 byla taky neděle. Antonín Daněk čekal u Smetanů (na bývalé masně) na kurýra, který ho měl vzít zpět do Rakouska. Kurýra se nedočkal, zato obšancovaných temných Božic ano. V domě Jana Filipa, který je dnes už zcela přestavěn, vydechl naposledy. Jak, nevíme. Proč, nevíme. Co vlastně víme?

                (lan)