 |
| P. Bartoněk u podstavce kříže cholerového hřbitova |
Mezi výročími, která si v letošním roce budeme připomínat, je i 150. výročí prusko - rakouské války v roce 1866. Petr Bartoněk se ve svém příspěvku ptá: "Co má tato krvavá bitva společného s Břežany?" A hned si odpovídá: "Víc než bychom čekali." Dále si dovolím ocitovat celou pasáž věnovanou břežanskému cholerovému hřbitovu z příspěvku P. Bartoňka.
"Okolí Mikulova se zaplnilo pruskou armádou, která zabírala všechny možné budovy k uložení svých raněných. Došlo i na břežanský zámek (regulérní válečnou kořist, neboť jeho majitel, kníže Ludvík Lobkovic, byl aktivním císařským důstojníkem, podobně jako jeho syn Rudolf Lobkovic, pozdější vojenský velitel Budapešti). Budova břežanského zámku byla naplněna množstvím raněných a také nemocných pruských vojáků, o které se museli místní obyvatelé pod přísným dohledem pruského polního četnictva pilně starat. S "křikem" jim byly nakonec dokonce zaplaceny i prokazatelné výdaje.
Jenže s raněnými a nemocnými dorazila také tehdejší metla Evropy - epidemie cholery. Hlavně díky ní zemřely víc jak dvě třetiny raněných a nemocných pruských vojáků a také mnoho obyvatel tehdejších Břežan, neboli Vršavy či Fryšavy, jak se obec do roku 1949 oficiálně nazývala. Odhadem se jednalo až o 60 zemřelých, zvláště dětí ve věku školní docházky.
Tito zemřelí byli pohřbeni do zvlášť vytvořeného cholerového hřbitova při cestě do Čejkovic, na návrší nad vesnicí, v místech, kde bylo ložisko nepropustné sprašové hlíny. Toto místo bylo určeno císařskými úředníky znojemského úřadu podle tehdejších platných zákonů a celá pohřební činnost byla těmito úřady velmi přísně sledována. Pohřbívalo se do velké hloubky až osmi metrů ve vrstvách prosypávaných vápnem. Místo hromadného hrobu bylo později ohraničeno výstavbou dvou dvojic stromů, mezi něž byly umístěny pamětní kříže.
Tento cholerový hřbitov však nebyl založen až v roce 1866, ale vznikl už v roce 1831 při tehdejší velké epidemii cholery, která prošla především německy mluvícími zeměmi a Itálií. Jednou z nejvíce postižených venkovských lokalit byly i Břežany (Frischau). Epidemie zde zkosila především děti a starší obyvatele, a to natolik, že nějakou dobu nebyla organizována ani školní výuka, jelikož nebylo koho učit. Stalo se tak někdy v období let 1831 - 1834.
Výročí této smutné události si břežanští obyvatelé pravidelně připomínali modlitebním procesím, které šlo od kostela na cholerový hřbitov. Prokazatelně naposledy v roce 1881, kdy uplynulo 50 let od první cholerové epidemie v Břežanech. Možná byly tehdy vysazeny dva páry stromů ohraničující místo hrobové jámy a mezi ně umístěny dva kříže. V dalších letech se připomínaly především oběti z roku 1866. Poslední velké procesí je písemně doložené z roku 1916. Bylo spojené s velkou prosební modlitbou za návrat břežanských rodáků z bojišť první světové války."
Ještě donedávna stály na místech cholerového hřbitova jeho relikty a současní občané už většinou ani nevěděli, že tam ty usychající stromy a podstavce křížů vůbec ještě jsou a co znamenají. Asi sto metrů od okraje pole stály ještě v roce 2012 na každé straně bývalého cholerového hřbitůvku zbytky stromů a mezi nimi rovné čtvercové plochy po základech podstavců obou křížů. Jeden strom zaschlý, druhý téměř zaschlý, po dalších dvou zbývaly už jen pařezy. V tomto roce bylo toto místo rozoráno ...
Vlastně po odsunu bývalých obyvatel upadlo místo i jeho význam v zapomenutí.
Podle příspěvku Petra Bartoňka zpracoval (lan)
Reprofoto z Novin Niva 1/2016 (černobílé snímky), mapy z Oldmaps a Kontaminovaná místa.
O pobytu pruských vojáků v Božicích a epidemiích cholery v Božicích a Českých Křídlovicích pár slov někdy příště.
Žádné komentáře:
Okomentovat