Fotbal: Neděle plná fotbalu. V okolí i v telce

Ze zápasu Čejkovice - Lechovice

Moje původní plány na neděli musely být nakonec trošku překopány a ač jsem s tím tentokrát moc nepočítal, nachytal jsem fotbalových zážitků víc než dost.


Nejdříve jsem shlédl závěr zápasu našeho dorostu proti Hrušovanům. Bylo to už 7:3, žádný gól jsem neviděl a fotbalu pomálu. Moje chyba, měl jsem přijít dřív.

Asi za hodinu jsem si vše rozmyslel a jel se podívat do Hrádku. Hostili jednoho z favoritů (?) letošního ročníku, tým Dobšic. Hrádek hrál zbytečně defenzívně, od 12´ prohrával 0:2 a já viděl ještě tu třetí branku, která o výsledku s konečnou platností rozhodla. Domácí sice snížili na 1:3 a možná věřili, že s tím zápasem něco udělají, poslali na hřiště jediného náhradníka, zkušeného Badinského, ale chyběl jim čerstvý muž do útoku. Navíc se jim v souboji zranil hráč č. 17. Dohrál jenom silou vůle a domácí tak v oslabení neměli na to, aby zápas zvrátili. Zápas nás celkově docela zklamal. A neměl žádnou atmosféru.

Nejlíp nakonec bylo v Čejkovicích. Hostili favorizované Lechovice a nás zajímalo, jak si vedou hráči, kteří prošli Božicemi a dnes hrají jak za Čejkovice, tak za Lechovice. Věděl jsem, že Čejkovice už v průběhu zápasu prohrávaly 0:3. Já přijel a na tabuli svítilo 3:3! Velká fanouškovská podpora nakonec dovedla domácí ke vstřelení i vítězného gólu, a tak jsme byli na závěr ještě svědky bujarých oslav. Šťastný střelec vítězného gólu Mira Gabrhel to v uplynulé sezoně vyzkoušel i v našem týmu a určitě se mu zkušenosti z okresního přeboru teďka hodí.
Tak na  zdar dobrého fotbalu, z něhož mají radost hráči i fanoušci. I ti, kteří přijedou jen tak, podívat se na ty "svoje". Fakt mě těšilo, když jsem viděl, jak třeba válí 45-letý kapitán Lechovic Svaťa Nevěčný nebo ještě o dva roky starší stoper Čejkovic Franta Kročil. Hoši, máte můj obdiv a hluboce smekám, že své radosti ještě pořád tolik dáváte! Vůbec jsem cesty do Čejkovic nelitoval.

V telce jsem shlédl utrápený fotbal mezi Slovenskem a Anglií. Nejhezčí z celého utkání byl nakonec stadion v Trnavě. A ta branka v 95´!!! Maně jsem si vzpomněl na náš zápas Olbramovicemi před několika lety! To je prostě deka!!!

Teď se pro změnu trápí naši se Severními Iry. Doufám, že to dopadne lépe, než jak se vedlo bratrům Slovákům. Zatím taky nic moc. A poločas právě končí za stavu 0:0. Měli bychom nároďáku půjčit Lopíka. Ten ví, jak dát gól do šatny.

Prostě na včerejší zápas Božice - Jezeřany hned tak nezapomenu! Byli jsme dobří a proto úspěšní. :-) I náš brilantní technik Kája měl ještě dneska dobrou náladu a pokynul mi do odjíždějícího auta s úsměvem. A stejně tak vlastně i trenér Mira Tkadlec, když odcházel ze zápasu dorostu. Jo, proto je to letos s fotbalem v Božicích tak dobře nastartováno. Ať nám to vydrží po celou sezonu. Jo a nezapomeňme: S úsměvem jde všechno líp!!!
Příští neděli vstoupí do hry náš poslední tým, přípravka. Trenéři Luboš Ralenovský a Jura Himal dávají přípravě hodně a v pátek bylo na tréninku 19 fotbalových nadějí! A těch rodičů s nimi. Radost pohledět.
            (lan)

 Ze zápasu Čejkovice - Lechovice:
               

Ze závěru zápasu dorostu Božice - Hrušovany n. jev.: