Starosta Karel Hala znovu proti projektu Pošta Partner a duch Járy Cimrmana

Znovu velmi ostře proti zavádění projektu Pošta Partner se minulý týden vyslovil božický starosta Karel Hala. Stalo se tak na krajském setkání jihomoravských starostů v Brně.
Základní diskuze se nevedla pouze o projektu Pošta Partner, byla ale jedním z nejdůležitějších témat setkání starostů a lze konstatovat, že patří k zásadním problémům venkovských samospráv. Je součástí širšího problému, a to je postupné mizení služeb z venkova a následné vylidňování venkova.


Vedení Svazu měst a obcí, v jehož čele stojí bývalý ministr Rusnokovy (Zemanovy) vlády František Lukl (starosta Kyjova), je k projektu Pošta Partner celkem vstřícné. Samotný Lukl třeba na jednání přišel s návrhem, že by pošťák mohl být takový sociální pracovník, který nejen přinese poštu, ale ještě se pozeptá, jak se máte nebo jaký máte tlak! Ten vám po takovém dotazu může prudce stoupnout a může být zle! Pamatujete na Pelíšky?!

A tak zatímco vedení Svazu měst a obcí přemýšlí, jak se s Českou poštou domluvit a jakými dalšími službami fungování poštovních poboček spojit, starostové z menších obcí jsou důrazně proti takovým nápadům! Jedním z nejhlasitějších kritiků politiky současné vlády v oblasti poskytování poštovních služeb je božický starosta Karel Hala (Společné Božice). Rušení kamenných poboček a na to navazující projekt Pošta Partner považuje za zahnání do kouta. Jak uvedla minulý týden Mladá fronta Dnes: „Obec by musela na tuto službu doplácet. Další nevýhodou je administrativní a personální zatížení, které stále narůstá. Myslím, že pošta, která poskytuje služby jedné z největších bank v zemi, by při správném hospodaření vůbec nemusela zavírat své provozovny a naopak by měla být zisková a dotovat své služby také v menších obcích,“ tvrdí starosta Karel Hala (Společné Božice). Podpořil ho např. starosta městyse Višňové Vladimír Korek. 

Zdá se však, že takovýchto starostů je menšina a že ve spolupráci Svazu měst a obcí s Českou poštou tahají za kratší konec. Samotný předseda Lukl (jeden z výrazných podporovatelů a přátel prezidenta M. Zemana) je nakloněný jednání a dohodě s Českou poštou a projekt Pošta Partner považuje za životaschopný. Říká k tomu: „S Českou poštou jsme v intenzivním kontaktu. Její zástupci nám nyní slíbili, že by se od poloviny letošního roku měla snížit administrativa související s Poštou Partner."

Podle zástupců České pošty může pomoct zákon o veřejné prospěšnosti. Tvrdí, že se zmírněním rozsahu prací spojených s vyúčtováním, předáváním zásilek nebo denní uzávěrkou zabývají pravidelně. „Cílem je ještě v letošním roce snížení fyzických tisků při maximálním využití automatizovaných datových přenosů. Pro lepší orientaci při práci s počítačem také připravujeme řadu tipů, jak si lépe poradit s obsluhou poštovního softwaru,“ vyjmenoval některé plánované úlevy mluvčí České pošty Matyáš Vitík.

Nyní však přichází zlatý hřeb večera, na nějž jsem upozorňoval už před časem a schytal jsem za to řadu výtek a posměšků: Státní podnik Česká pošta se už dříve dohodl se zástupci obcí na navýšení částky vyplácené za provoz Pošty Partner a navíc byl snížen počet sankcí za nedodržení podmínek smlouvy z 22 tisíc korun na třetinu!

Já jsem to tenkrát záměrně provokativně nazval "lukrativní podmínky", protože mně bylo jasné, že Česká pošta umlčí všechny rebely penězi. Bude přidávat tak dlouho, až podlehne i ten poslední zoufalec, tak jako komunisti v roce 1957 - 1958 zlikvidovali tvrdým atakem soukromé zemědělce. Po šedesáti letech tady máme komunistické praktiky v opačném gardu. Je trošku ironii osudu, že proti tomu vystupují pouze jedinci z jihomoravského venkova!

S poštou souvisí ještě jeden návrh, který na setkání jihomoravských starostů padl, konkrétně podnět na vznik zákona o veřejné prospěšnosti. Ten by samosprávám umožnil pronajímat obecní prostory či pozemky za cenu jinou než tržní. V praxi třeba za korunu, dodávám já.

Města a obce by toho mohly využít v souvislosti s udržením služeb, které lidé potřebují. Například pokud by chtěly pronajmout prostory lékařům na ordinace nebo právě na pobočku či franšízu pošty. Skoro mě to nutí přemýšlet v duchu Járy Cimrmana, jehož duchovní otec Zdeněk Svěrák slaví právě dnes 81. narozeniny, že se domluvím s majitelem Hostince u Kudličků, pronajmu si od něho volné prostory kolem pódia bývalého kulturáku, probourám tam dveře z našeho obýváku a budu Poštu Partner provozovat sám! Co tomu říkáte??? :-)

               (lan)
                         

Zdroj: http://brno.idnes.cz/postaci-socialni-pracovnici-navrh-venkov-fgp-/brno-zpravy.aspx?c=A170324_2314592_brno-zpravy_krut

Ani sama Česká pošta nápad s poštovními „všeuměly“ nezatracuje, přímo pod svojí správou s nimi však nepočítá.

„Ale provozovatelům Pošt Partner nebráníme ve výkonu jiných nekonkurenčních činností, čímž otevíráme prostor pro spolupráci. Provoz tak lze spojit s různými službami, například i se servisem pro seniory. Výsledkem je skutečnost, že projekt umožňuje a podporuje zachování či rozvoj služeb v obcích,“ poznamenal mluvčí České pošty Matyáš Vitík.

Tady vám nesu doporučené psaní. A jaký máte dneska tlak?“ I tak by se v budoucnu mohly poštovní doručovatelky na jižní Moravě vítat s lidmi u domovních dveří. Svaz měst a obcí ČR navrhuje „multifunkční listonoše“ jako jedno z opatření, kterým chce bojovat proti vylidňování venkova.

Z menších měst a obcí totiž postupně mizí základní služby. Na nedávném krajském setkání jihomoravských starostů se ukázalo, že jde o zásadní problém, který samosprávy výrazně trápí.

Jedním z hlavních témat jednání proto byla budoucnost poboček a také projektu Pošta Partner, tedy modelu, kdy poštovní nabídku musí zajistit podnikatel nebo přímo radnice. Podle zástupců svazu je v kontextu se zachováním služeb naprosto zásadní podpora státu.

Přichází však také s některými návrhy řešení. „Hledáme cestu, jak do poštovních služeb zapojit také servispro seniory. Inspirovat se dá například v Norsku, kde pošťák bývá současně i sociální pracovník,“ navrhl předseda svazu a starosta Kyjova František Lukl (Sedmadvacítka nezávislých).

Například Diecézní charita Brno, která má v terénu desítky sociálních pracovníků, to považuje za velmi zajímavou myšlenku, která by ušetřila personální zdroje. Nápad má ale několik úskalí.

Pošta se nápadu nebrání

Především ne každý pošťák může dělat sociálního pracovníka. „Kromě osobnostních předpokladů legislativa vyžaduje i doplnění patřičného vzdělání pro vykonávání takové práce. Česká pošta by se navíc musela zaregistrovat jako poskytovatel sociální služby – splňovat tedy standardy kvalitya vykazovat pomoc a kontakty s uživateli,“ vyjmenovala mluvčí charity Diana Tuyet-Lan Kosinová.

Takovému pošťákovi by se dařilo právě spíše v obcích než v anonymních městech, kde by měl mnohem těžší dostat se do domácností lidí, což je účelem sociální práce.

Kosinová se domnívá, že by mohl vzniknout ještě jeden model, kdy doručovatele proškolí Česká pošta, aby byli při donášce všímaví a citliví, řešení případů by ale předávali stávajícím poskytovatelům terénní sociální služby. „Ale v zásadě to pokládáme za velmi prospěšnou myšlenku. Jak ji uskutečnit do důsledku, to je už na dalším promyšlení,“ podotkla.