Kniha mě totálně dostala, protože v jedné z úvodních kapitol popisuje svůj osobní zážitek ze své první bigbíťácké zábavy. Normálně by nám to asi bylo jedno, pro mě to však má docela jiný náboj. Jindra totiž jako patnáctiletý puberťák vyrazil na zábavu, na které hrála naše tehdejší kapela Aromatic. V jaké sestavě jsme tenkrát hráli, to už přesně nevím. Kluci museli na vojnu, já studoval, tak jsem se tam motal trošku dýl. Díky vojně jsme se na nějaký čas dali dohromady s blížkovickou skupinou Stíny a hráli jsme jako Aromatic 2. Repertoár jsme taky propletli a tak jsme hráli takový mišmaš od Olympiku přes Uriáše po největší hit Stínů Tell Him (skupina Hello), který jsme ale okopčili od tehdy hodně populárních Starsů (pozdějších Arcus) někde z Brna-venkova.
Dovolím si z Jindrovy knihy OCELOT Až na krev ocitovat aspoň část z kapitoly 4. Poprvé na bigbítu
I já jsem vyrazil v patnácti letech na svou první bigbítovou taneční zábavu. Ve vedlejší vesnici produkovala místní superoblíbená kapela s - pro mě dodnes nepochopitelným názvem - Aromatic. Co je to Aromatic, přemýšlel jsem po cestě přes pole. Co to, kurva, znamená? ...Čert ví. Moje úvahy jsou přerušeny hlukem před místním kulturním domem. "Kam jdete, pičusové?, máte ještě mlíko na bradě, tady to bude dneska hustý!" řve na mě a na kamaráda Romana zarostlá neholená mánička s opranou džískou popsanou fixem. Schováváme se dozadu, do davu. Ano, do davu, protože do kulturáku se ještě nepouští a před barákem se dělá pěkná skrumáž lidí. "A to ještě, vole, nepřijel vlak od Znojma," slyším odkudsi z davu. "Dneska si dají do držky štítaráci s čidružákama, už se na to těším."
Koukáme jak králíci, jsme vyvalení jak telata a hlavně na sebe nesmíme moc upozorňovat. Navíc jsme oblečení jak do kostela. V mých českých riflích a slušivém svetříku si připadám jak papoušek mezi vránama. ...
Konečně. Otevírají se dveře od kulturáku, dav se hrne do sálu. První zkušenost je pro mě ta, že u vstupu sedí jakýsi dědek v hasičské uniformě a vybírá vstupné. "Proč má na sobě tu uniformu?" ptám se Romana, "Protože to asi pořádají hasiči," dostávám odpověď. Aha, tak to jo. Platím dědkovi pět korun vstupné, dostávám vstupenku a jdu dovnitř.
Na pódiu je naskládaná aparatura kapely Aromatic. ... Kapela ještě nehraje, ale to nevadí, o zábavu je postaráno.Po sále běhá celkem pěkná blondýna s cigárem v hubě a ječí na plný pecky ... Nevíme, o co jde, ale to nevadí, je to velká sranda. Kapela stále nehraje. Od vedlejšího stolu se dovídáme odposlechem, že se jim asi ožral zpěvák a že to možná dneska nebude ono.
... Sál už se plní a lidé stále přicházejí. Je něco po osmé a koukám, že na pódiu se něco děje. Za nástroje naskakuje pět vlasatců a pouští se do produkce. Jsem uchvácen, protože takhle naživo jsem ještě bigbít neslyšel. Hraje se něco od Schelingera, taky od Creedence a je vidět, že to všichni znají. Tanečky jsou zajímavé a ještě nikdy jsem takové podivné kreace neviděl.
Kdo chce vědět, jak to všechno na první Jindrově bigbíťácké zábavě dopadlo, ať si zajede do Znojma, v Kovářské ulici je knihkupectví Comenius a tam si knihu za přijatelný obolus může koupit. Mě samozřejmě víc zaujaly vzpomínky na dobu a akce, které pamatuji. Třeba Rockfest roku 1983 ve znojemské sportovní hale. Od roku 1970 tady nic takového nebylo a my jsme na to - to už tady z Božic - jeli. Náš bývalý bubeník z éry prokopovského Aromatiku Luboš (zvaný v té době už Herold) byl v té době sólovým zpěvákem kapely PROXIMA, ve které Jindra Novotný hrál na basu a zpíval. ... Když vidím, kam až to do dnešních dnů v muzice dotáhl, tak se mi to ani nechce věřit. Nahrávky skupiny OCELOT si můžete poslechnout i na netu - You Tube, Bandzone, i na webu Ocelotů.
Ladislav Nevrkla
Ahoj ,tam jsem taky byl . Hrál jsi Ty , Luboš a Vlasta Hotových, Jarda Staněk a ještě jeden...bylo to fajn .
OdpovědětVymazatLa . No.
Vymazat