Hraběnka Maxmiliána alias Dana Nemčoková |
Pramínek vody, který od nepaměti vyvěrá ve stráni, obklopuje od roku 1810 klasicistní stavbička (snad kaplička?) z pískovcových kvádrů. Zub času původní pískovce nahlodal, ale obec Šanov nechala studánku v letech 2008 - 2009 kompletně zrekonstruovat a doplnit stavebními prvky a tak se mohla její zakladatelka letos sama přesvědčit, jak její dílo vypadá po více než dvou stech letech.
Sešlo se nás tady opět hodně, cíl zde měly oba cyklovýlety (šanovský po Muchově stezce a božický přes Kolonii) a společné setkání šanovských a božických občanů i hostů bylo přátelské a srdečné. Pomalu ale jistě se začínáme poznávat a seznamovat a věřím, že tomu tak bude i v dalších letech. Jen pro zajímavost: Téměř na každé fotografii návštěvníků je někdo z Božic ...
K samotné studánce bych jenom dodal malé shrnutí:
Studánka dostala své jméno až na počátku 21. století, kdy známý znojemský literát, historik a osvětový pracovník (kdysi by se řeklo národní buditel) Jiří Svoboda připravoval pro Okrašlovací spolek ve Znojmě publikaci Studánky Znojemska (Znojmo 2003). Lze používat dvojí název: známější a frekventovanější Hraběcí studánka, ale i ten druhý, Hraběnčina studánka. Zrovna letos se víc hodilo použít název Hraběnčina.
Studánka byla od nepaměti velmi oblíbeným cílem výletů, zvláště božických občanů, a to jak těch do roku 1945, tak i těch současných. S rozvojem cyklostezek a velmi vstřícným přístupem obce Šanov (pana starosty Petra Škárka a Okrašlovacího spolku Šanov) se podařilo v roce 2009 založit velmi pěknou tradici Otvírání Hraběcí studánky. Letošní ročník tak byl již devátým v pořadí a za rok nás čeká malé jubileum.
Dříve než jsme se pořádně seznámili se všemi historickými souvislostmi, uváděli jsme jako zakladatelku studánky hraběnku Emmanuelu Khuen-Belassi. Ta však ještě nebyla v době vzniku klasicistní kapličky nad studánkou na světě ... Po ní je pojmenovaná jiná stavba, asi 3 km vzdálený zámek zvaný Emín zámek nebo též Emma Hof.
Ladislav Nevrkla
Žádné komentáře:
Okomentovat