Na autogramiádě Jiřího Padevěta

Jiří Padevět uprostřed v bílé košili

Byl jsem ve středu účastníkem autogramiády spisovatele, knihkupce a nakladatele Jiřího Padevěta v kavárně Knihkupectví nakladatelství Academia, jehož pražského ústředí je Jiří Padevět ředitelem. Autogramiáda měla úvodní hodinku, kde byla představena nejnovější publikace, na níž se Jiří Padevět podílel a kde jsme se taky mohli ptát.


Jeho parťáci v úvodní debatě byli výborní a odpovědi Jiřího Padevěta jasné, stručné a k věci. Takto "naladěni" jsme se v závěru podobně ptali. Mě osobně zajímá hodně otázka partyzánů, jejich působení za války i jejich osud po válce. Jiří Padevět k tomu uvedl, že jde vždycky o člověka. O konkrétního člověka v konkrétní situaci. Přiblížil to na příkladu z konce války: 
Jak hodnotíte roli partyzánů a jejich další osud?
Někde jsou partyzáni oslavováni dodnes, třeba v Prlově, jinde je jejich počínání hodnoceno rozporuplně. Představte si situaci, že za Vámi přijdou partyzáni a chtějí, abyste načerno zabil prase, protože oni nemají, co jíst. Jak se zachováte? 
Rád bych taky připomněl, že partyzáni byli ve složité situaci a že protipartyzánská komanda na Moravě, která místo boje s partyzány raději vypalovala vesnice jako Ploština, Prlov či Javoříčko, byla složená také z Ukrajinců, Rusů a Slováků. Velitele měli německé, to je pravda. 
Zapomenout bychom taky neměli na tzv. hodinové partyzány, kteří se za partyzány prohlásili v květnových dnech roku 1945, někdy i po devátém květnu ... Často měli tito lidé z dob protektorátu "máslo na hlavě".
Bylo násilí Čechů a Němců srovnatelné?
Co se týče brutality, tak ano. Množství srovnávat nelze, protože mrtvých zabitých nacismem bylo podstatně víc. Schválně neříkám Němci, protože pachateli zločinů na konci války jsou také Ukrajinci, Slováci, Maďaři, Litevci či Lotyši. Kromě vypálených vesnic máme i oběti pochodů a transportů smrti, ty jdou do tisíců.

Já k tomu jenom dodávám věc, která se dotýká naší rodiny. Jednou z obětí konce války byl i dědeček mé manželky, jehož zastřelily ustupující nacistické jednotky 8.5.1945. A na následky čtyřapůlletého věznění za odbojovou činnost v Obraně národa v káznici v Breslau (Vratislavi) zemřel 14.9.1945 můj dědeček. Bylo mu 40 let ...
                (lan)