Výsledky anketní otázky, kterou jsme před časem pustili na tomto blogu do éteru, mají zajímavý výsledek. Nelze z něho samozřejmě dělat dalekosáhlé závěry, tak jak činí politici a novináři z předvolebních průzkumů, ale nějakou vypovídací hodnotu nepochybně má.
Kolonie u Dvora je zajímavá svébytná místní část, která má svou historii a svého genia loci. Přesto se zdá, že se v posledním desetiletí něco v náhledu na Kolonku a její obyvatele změnilo, i když se to asi obtížněji dá popsat a charakterizovat.
Osobně vnímám fakt, že po "boomu" na počátku 90. let se Kolonka v posledních několika letech trošku uzavřela do sebe, do svého způsobu života, do svých radostí i problémů - a ostatní občany Božic přestala zajímat! Zní to možná až moc tvrdě, ale vzpomeňte jen na kulturní a sportovní akce a akce pro děti, které se dělaly pro celou obec, dokonce i za hranice obce: vynikající traktoriáda, pálení čarodějnic a s ním spojené setkávání občanů, počátky akcí pro děti - drakiáda, dýňobraní, tátafest ..., taky různé "srandamače" ve fotbálku (hasiči) nebo volejbalový turnaj na zahradě Jiráskova domu. Taky jediný uskutečněný farmářský trh v Božicích v novodobé historii! To všechno nějak zmizelo. Ne že by zde nebyly pořádány akce - krásné jsou předvelikonoční a předvánoční tvůrčí dílničky s doprovodným programem. Je zde pořádáno hodně akcí spojených s přírodou, houbami a bylinkami. Spolek Jiráskova doma stál u kolébky ekologických aktivit spojených s úklidem okolní přírody (Den Země, Ukliďme Česko). Přesto všechno se něco z dění a života na Kolonii vytratilo a já nevím co.
Za první republiky až do roku 1948 byli obyvatelé Kolonie výrazní čeští vlastenci, politicky významně napojení na národní socialisty prezidenta Beneše. Řada jejich zástupců se angažovala v zastupitelstvu obce (L. Janda, Š. Jandásek, J. Čada), další (i jako členové jiných politických stran) jako Kopr, Balousek, F. Čurda, A. Šebela, L. Pavlík aj.) i ve společenských organizacích. Možná trošku paradoxně zní - aspoň o tom nevím - že by na Kolonce kdysi působila Agrární strana. To by potvrzovala i skutečnost, že se neujal název Molíkov pro nově založenou českou kolonii v Božicích, byť právě agrární politik a poslanec ze Znojemska F. Molík měl velkou zásluhu na jejím vzniku. Snad jenom to, že tři lípy před nově otevřeným Jiráskovým domem osvěty jsou pojmenovány po výrazných politických osobnostech první republiky Masarykovi, Štefánikovi a Švehlovi (šéf agrárníků a nejúspěšnější prvorepublikový premiér) bylo určitým výrazem díků moravskému agrárnímu politikovi Molíkovi.
První zlom přišel v říjnu roku 1938, kdy byla oblast Božicka připojena k německé říši. Čtyři rodiny Kolonii opustily, další zažívaly vážné problémy. Naděje z let 1945 - 1948 vzaly záhy za své. Přišel druhý zlom po únoru 1948, kdy byli někteří veřejně činní Kolonisté odstavení z veřejného života a dokonce postižení vězením za politickou činnost (L. Smrček) nebo konfiskací majetku (Š. Jandásek, taky P. Macek, L. Pavlík). Zmizel obchod, hospoda, kino Marta, tělovýchova v Sokole ... Unifikovaný život na okraji obce v pozapomenutém koutu se podařilo po listopadu 1989 nebývale restartovat a oživit. Najednou jsme všichni věděli, kde je Kolonie a že je to tam hodně zajímavé.
Současnost je svým způsobem zvláštní a jak jsem uvedl výše, nevím proč?
(lan)
P.S.
Absurdní bylo třeba rozhodnutí ONV Mikulov o rozpuštění spolku Jiráskova domu osvěty 22.6.1953 zaslané k rukám předsedy spolku Štěpána Jandáska. " ... ježto jeho existence nepomáhá výstavbě socialismu a tak ohrožuje veřejný pokoj a řád." Co tomuto rozhodnutí říkali tehdejší představitelé MNV Božice? A co tehdejší božičtí občané? Zajímala je tenkrát božická Kolonie?
Žádné komentáře:
Okomentovat