Generál z Olbramovic. Od Piavy po Charkov, od Dunkerku po NATO

Regionální publicista Jiří Široký přibližuje v nejnovějším čísle časopisu Zrcadlo (pro Miroslavsko, Moravskokrumlovsko, Ivančicko a Oslavansko) portrét význačné osobnosti regionu gen. Erharda Rause a jeho tankové divize v Rusku v letech 1941 -  1945. Po babičce tohoto rakouského a později německého generála Antonii Vaškové kolovala v jeho žilách i česká krev.


Po obecné škole v Olbramovicích a studiích v Mikulově, Mor. Krumlově a Brně nastoupil mladý Erhard (nar. 1889) do důstojnické školy v Brně-Králově Poli. V roce 1911 byl převelen k praporu polních myslivců v dnešním Slovinsku a posléze do nedaleké italské Gorizie. Vyznamenal se v řadě bitev na italské frontě. Po válce působil ve vysokých funkcích rakouské armády. Po anšlusu Rakouska v roce 1938 byla rakouská armáda začleněna do německé a E. Raus se tak plynule ve stejné hodnosti stal příslušníkem německé armády. V roce 1940 byl členem divize, která obklíčila spojenecké armády u francouzského přístavu Dunkerk. Jenom dodávám, že mezi obklíčenými vojáky francouzské armády byl i Jan Fráňa, který část svého dětství v letech 1914 - 1920 strávil se svými rodiči v bytě na nádraží v Božicích.
Generál Raus se od roku 1941 zapojil do bojů na východní frontě. Nechyběl v žádné ze zásadních bitev a vojenských tažení. U Leningradu, pod Moskvou, u Stalingradu, u Kurska, u Charkova .... 13.2.1945 jej však Adolf Hitler odvolal z funkce při bojích před Berlínem a byl penzionován. To gen. Rausovi paradoxně zachránilo život. V dubnu 1945 se dostal do Vídně a pak 14.5.1945 padl do amerického zajetí. Zde pobyl do roku 1947, kdy byl propuštěn. Psal zde své paměti a zajímal se o budování rakouské spolkové armády po roce 1955. Byla mu přiznána hodnost, kterou měl před válkou. Zemřel v roce 1956 a pohřben byl s vojenskými poctami.
Byl jedním ze tří generálplukovníků Wehrmachtu rakouské národnosti a stal se sudetským Němcem s nejvyšší vojenskou hodností. Jeho bohaté zkušenosti byly převzaty do manuálů tankových vojsk americké armády i NATO. Dnes tak máme možnost nahlédnout i do této kapitoly Rausova života. Taky česká armáda začleněná do svazku jednotek NATO může využívat zkušeností tohoto olbramovického rodáka.

Zajímavou informaci najdeme v bohutické kronice. Vypráví o ní bohutický občan pan Čarský: "Před domem strážmistra Vlašima zastavila 9. května 1945 kolona sovětských aut. Jeden ze sovětských vojáků se ptal bohutických občanů, kde jsou Olbramovice? Když mu to ochotní občané ukázali, zeptal se rozechvěle svého velitele: "Tavarišč kamandir, razkažitě eto selo razstreljať? Adtuda general Raus, katorij pagjubil nášu občinu."

Olbramovice naštěstí zůstaly zničení ušetřeny ...

                              (lan)