O tom našem vlastenčení

V souvislosti se stoletým výročím naší novodobé státnosti se sem tam objeví podivné věci. Jednou chceme nahrát nově státní hymnu, podruhé víme-nevíme, jestli se státníci a hodnostáři mají klanět vystaveným korunovačním klenotům.


Naši olympionici si prý zadali novou nahrávku naší státní hymny ve čtyřech verzích. Asi proto, že tu současnou verzi nechal připravit premiér Mirek Topolánek a čtyři verze nahrál orchestr pod taktovkou světově proslulého dirigenta Jiřího Bělohlávka. Co však je zajímavější, že se začíná mluvit o tom, že bychom měli hymnu hrát a zpívat svižněji (asi jako Marsailleisu nebo Garibaldiho pochod) a hlavně zpívat přitom obě sloky! Po vzoru bratrů Slováků. Prý ta současná verze je moc lyrická a málo bojovná!
Potíž je v tom, že nikdo z nás pořádně druhou sloku nezná. Navíc je psaná krásnou staročeštinou, což se jistě bude do 21. století náramně hodit.
Tak tedy:
Kde domov můj,
kde domov můj.
Znáte v kraji bohumilém
duše outlé v těle čilém,
mysl jasnou, znik a zdar
a tu sílu, vzdoru zmar?
To je Čechů slavné plémě,
mezi Čechy domov můj,
mezi Čechy domov můj!

Pochybuji, že bychom to někdy dali!!! :-(

Další téma se aktuálně žhaví mezi politiky a novináři. Při vystavení korunovačních klenotů nebyl ani tak problém s tím, že prezident Miloš Zeman nemohl svým klíčem odemknout svůj zámek (udělal to za něho nakonec velitel hradní stráže, jak jsme mohli vidět ve zprávách na Nově), ale více se diskutuje o tom, že se premiér Andrej Babiš a pražská primátorka Adriana Krnáčová  korunovačním klenotům nepoklonili! Nevěděli, že mají, nebo jim to prostě nešlo, protože to tak úplně není jejich koruna? Co myslíte? Zvolení byli jako vysocí představitelé našeho českého státu.

O tématu vlastenectví se více dočtete třeba na :
https://vlast.cz nebo http://zamoravu.eu/