Borotický dvůr mizí! Co víme o jeho historii?

Jedna z výrazných staveb sousedních Borotic právě v těchto týdnech mizí z našich očí. Sejde z očí, sejde z mysli, se říká o lidech. Totéž bude platit i o tomto dvoře. Víme však něco o jeho historii?


Samozřejmě, že něco málo víme a dnes si o něm něco málo povíme. V dobách dávných, kdy borotický panský dvůr ještě nestál, zde již lidská noha byla. Sídlil zde lid doby bronzové a později taky kočovníci z doby tzv. stěhování národů, třeba Langobardi. V 17 mohylnících nad panským dvorem objevil již koncem 19. století kustod Moritz Trapp hroby lidu doby bronzové. Archeologický výzkum pak pokračoval v různých dobách až do počátku 21. století díky doc. Stanislavu Stuchlíkovi.
Vlastní dvůr však souvisí až se středověkým rozvojem Borotic. Ve 14. století začali po částech skupovat majetek v Boroticích kanovníci Louckého kláštera. Na počátku 15. století - přesně v roce 1409 - jim však moravský markrabě Jošt Lucemburský, jehož socha "Brněnské žirafy" zdobí Moravské náměstí a je chloubou Brna, Borotice odňal a daroval je představiteli mocného zemanského rodu vladyků z Křídlovic Buzkovi z Křídlovic. Vladykové z Křídlovic však asi nebyli tak dobrými hospodáři jako jejich předci a "Jan Buzek z Křídlovic postoupil svou tvrz v Boroticích se dvorem a půl třetím lánem ve vsi, s lidmi poplatnými, polnostmi obdělanými i neobdělanými, vinicemi, řekami, potoky, vodami tekoucími i stojatými, lukami, háji, lesy, vrbinami a pastvinami Janovi z Lechovic." Tak píše F. V. Peřinka ve své Vlastivědě. Jen tak na okraj, F. V. Peřinka pocházel ze samoty Koráb, kterou doufám řada z vás zná.
V době pobělohorské rekatolizace v roce 1660 byly Borotice vráceny Louckému klášteru, a to kupem ze dne 25.4.1660 za 10.000 zl. od Ferdinanda Leopolda z Náchoda. Ves však byla po třicetileté válce téměř pustá, vlastnická agenda se ztratila (nebo shořela?) a noví usedlíci, kteří přicházeli po roce 1672, hlavně z Lechovic a zčásti poddaní Louckého kláštera, zabírali majetek celkem nahodile. Každý tolik, na co se cítil...
Tereziánské a josefínské reformy druhé poloviny 18. století však vnášely do života řád a pořádek a taky narovnání vlastnických vztahů. Po zrušení Louckého kláštera byly v roce 1784 Borotice spojeny s Lechovicemi. Rozpuštěním panského dvora pak byla roku 1785 založena osada Filipovice (Philippsdorf). Zpočátku jako kolonie Borotic, později jako samostatná obec, pak místní část Borotic a dnes je součástí Borotic tak jako jsou České Křídlovice součástí Božic, Heřmanov Čejkovic nebo Mšice Oleksovic. Ale to vy jistě všechno dobře znáte a víte .....
V roce 1824 koupil Borotice vídeňský měšťan Josef Lang za 249.300 zl., po jeho smrti zdědila statek jeho dcera Julie, manželka ministra Karla Fridricha, barona Kübecka a po jeho smrti roku 1865 se majitelem stal jejich syn Maxmilian, baron Kübeck, legační rada, říšský a zemský poslanec.
Dekretem prezidenta Edvarda Beneše č. 12/1945 byl tento majetek konfiskován.
Noví osídlenci přicházeli do Borotic postupně. Jako první se vrátil Jan Dechet, který pocházel ze smíšeného manželství (otec Němec, matka Češka, v té době již vdova) a po prověrce národní spolehlivosti byl jmenován prvním správním komisařem Borotic. Třetím Čechem, který osídlil Borotice, byl Bohuslav Holík, který se stal národním správcem velkostatku barona Kübecka. Později tento statek převzal Zemský národní výbor v Brně, jeho správcem zůstal Bohuslav Holík. Bohuslav Holík pak byl v říjnu roku 1945 jmenován ONV Znojmo předsedou správní komise, která řídila obec do prvních řádných voleb.
Novodobé osudy borotického panského dvora, pozdějšího borotického velkostatku jsou známé a asi až příliš živé. Zchátralé budovy byla delší dobu na prodej a jejich osud zpečetěn. Téměř hektarový pozemek čeká na své další využití. Těžko říct, jestli je známo, jaké nakonec bude. Každopádně je tato plocha uprostřed obce, jež leží poměrně blízko státní silnice, velmi lukrativní.
              (lan)