Osud dostal dohromady lidi z různých sociálních skupin, různého věku, různých profesí i různého světonázoru. Společné měli jedno: byli to všechno lidé, kteří se zajímali o veřejný život, kteří nemlčeli k nespravedlnosti, aroganci moci a kteří se nebáli dát najevo svůj názor. Řada z nich byla již v roce 1949 postavena na vedlejší společenskou kolej. V mocenském boji po únoru 1948 patřili mezi dočasně poražené, odstavené, zbavené svých veřejných funkcí a svého postavení. Jiní v daný moment na významných postech ještě byli. O to to měli asi těžší, když se museli rozhodnout, jak se ve vypjatých okamžicích svého života rozhodnout. Ke cti všech účastníků událostí z Božic a Českých Křídlovic je třeba zdůraznit, že se všichni zachovali čestně, statečně a zodpovědně.
Právě tuto okolnost ocenilo Zastupitelstvo obce Božice v roce 2009, kdy nechalo zhotovit a následně umístit k patě pomníku Vítězství pamětní desku obětem "případu Světlana". Byli to tito tehdejší zastupitelé obce Božice: Ing. Miroslav Klíč, starosta, Ing. Zdeněk Čurda, místostarosta, Ivan Hudec, člen RO, dr. Josef Leisser, člen RO, dr. Růžena Baráková, členka RO, a zastupitelé: Karel Hala, Mgr. Ladislav Nevrkla, Jan Kudlička, Jaroslava Fojtíková, Ing. Jaromír Leisser, dr. Josef Fila, Jindřich Solař, Svatava Baráková, dr. Marcela Hnízdilová a Ing. Jaroslav Vařák.
Příběh jsem popsal s různými podrobnostmi v průběhu uplynulých 11 let několikrát. Dnes bych snad zdůraznil, doplnil a ocenil osobní statečnost dvou příslušníků stanice SNB v Českých Křídlovicích (stanice sídlila v nynější Zedníčkově vile na pomezí Božic a Českých Křídlovic), a to velitele stanice Antonína Nevídala a jeho zástupce Antonína Švarce. Jak jsem až během pozdějšího bádání zjistil, měli to ze všech osobností případu nejsložitější a nejtěžší. Kromě odpovědnosti, kterou jako státní zaměstnanci a příslušníci ozbrojené moci měli, museli brát v potaz i to, že ne všichni příslušníci křídlovické stanice zastávali podobné postoje jako oni a že mezi nimi byl i člověk, na kterého se v tomto směru nemohli tak docela spolehnout a nemohli mu plně důvěřovat. Nemám zatím indicie, že by měl podíl na jejich pozdějším zatčení, každopádně na služebně s nimi pracoval a jistě bedlivě pozoroval, co se tam děje, o čem a jak se vede řeč a tak ...
Na závěr tedy pravděpodobná verze událostí z března roku 1949 v Božicích a Českých Křídlovicích.
V Božicích u svého kamaráda Daňka hledali už 1.3.1949 pomoc dva prchající Světlanáři (bývalí partyzáni) z Valašska Matúš a Mana. Na Valašsku totiž StB udeřila už v těch dnech. Josef Kudlička je zavedl na Kolonii, ale jeden tamější rolník jim (asi z obav před možnou provokací nebo prostě z osobních obav) odmítl poskytnout dočasný úkryt. Navíc tuto věc oznámil veliteli stanice SNB A. Nevídalovi. Ten se zachoval velice statečně, nic "nahoru" nenahlásil, pouze si 8.3.1949 k "pohovoru" pozval J. Kudličku. Tento statečný postoj byl později jedním z důvodů Nevídalova zatčení a odsouzení k vysokému trestu vězení. Matúš a Mana pobyli několik dní u Smetanů (na masně) a poté se přes pole dostali na nádraží v Hodonicích. Někde na poli za Českými Křídlovicemi zahrabali do země veškeré písemné materiály, které měli u sebe. Všimli si totiž zvýšené aktivity policejních složek a bylo jim jasné, že by jim důkazní materiál při případném zatčení moc nepomohl.
Před polednem 11.3.1949 se na stanici SNB (dnes Zedníčkovo) dostavilo malé (tříčlenné) komando StB a požádalo velitele stanice Antonína Nevídala, aby je doprovodil k Daňkovi, že tento bude zatčen. Shodou okolností opravoval zámky na dveřích stanice mladík Svatopluk Župka, rovněž člen Světlany. Zástupce velitele Švarc mu v nestřeženém okamžiku dal pokyn, aby sedl na kolo a jel Daňka varovat. Nejkratší a nejbezpečnější cesta tenkrát vedla dolů mezi bývalými usedlostmi, za Březinovo a po humnech až do dnešního kina Marta, tenkrát Hostince u Daňků. Mladý Župka byl u dnešního kina Marta co by dup! Daněk nelenil, pár dokumentů ukryl na dvoře Župkova zámečnictví (před dílnou na verzatilky na dvoře bývalého Sorochmanova domu) a s mladým Župkou utíkal pozadu k Župkům - ti bydleli na Thavonovém (později mateřská škola, dnes Součkovo). Okny do ulice pozoroval, co se venku děje a když spatřil na ulici příslušníky policie, neváhal, vyběhl na dvůr, na zahradu, přeskočil zeď a zadní cestou se rychle přesouval na Kolonii. Shodou okolností potkal na cestě člena Světlany L. Smrčka. Ten zrovna vozil na pole hnůj. Daněk mu stručně vysvětlil, co se děje a Smrček jej na několik dní ukryl v zadním traktu svého domu na Kolonce. Za pomocí Paděry, Kudličky a Švarce se Daněk dostal na naše nádraží a pryč z Božic. Týden se ukrýval u Olbramkostela a poté společně s hlavním velitelem Světlany Antonínem Slabíkem z Komořan a dvěma dalšími osobami překročil u Čížova hranice do sovětské okupační zóny Rakouska. Zatčení Antonína Daňka v Božicích se tak 11.3.1949 nezdařilo.
(lan)
Nejsatečnější z božických byli ti, kteří poslali soudruha komunistu Daňka měkam hodně hluboko. Tímto statečným činem sebe a své rodiny zachránili od utrpení.Na ty kteří nedokázali rozpoznat co je Daněk zač čekalo peklo lágrů.
OdpovědětVymazatSlabík byl agentem STB ( potvrzeno téměř s jistotou ) a Daněk o tom věděl. Byl taky Daněk agentem STB ( vše nasvědčuje ,že ano )? Ostatní důvěřivě naletěli na špinavou hru a krutě včetně jejich rodin na ni doplatilí !
OdpovědětVymazatJe to stejné jako dneska s Babišem (agentem StB Burešem). Ostatní taky důvěřivě ve volbách naletěli na špinavou hru a krutě na to doplatíme!
VymazatAno, v případě Antonína Slabíka je to potvrzeno téměř s jistotou, i když v nedávné minulosti kolem toho probíhaly soudy. A. Slabík zemřel v emigraci v Austrálii jako vážená osoba českého exilu. Antonín Daněk, který do exilu utíkal v těchto dnech před 69 lety ve čtyřčlenné skupině do ruského okupačního pásma Rakouska v oblasti Čížova společně se Slabíkem, se ve Vídni zdržoval (pod krycím jménem Vlk) v blízkosti A. Slabíka a s největší pravděpodobností o kontaktech Slabíka s StB věděl nebo se o nich ve Vídni dozvěděl. Slabík ho v té době bytostně nesnášel a snažil se ho zbavit stůj co stůj. Psal o tom svému příteli Churému do Znojma, kde Daňka vylíčil jako nebezpečného bolševika, před kterým je třeba mít se na pozoru! Žádný záznam o tom, že by A. Daněk byl agentem StB však nebyl dosud objeven. Spíš je pravdou, že Daněk agentem StB nebyl. Není taky známo, jaký byl vztah božických komunistů k A. Daňkovi. Kdyby byl "jejich", asi by se o něm v Božicích mluvilo jinak ...
VymazatMnoho otázek na které vaše články nedávají odpověď , spíše snaživá propagace. 1) proč celá Světlana používala přihlašovací lístky do odboje místo konspirace - (STB si pro ně šli jak podle telefonního seznamu)? 2 Kdyř Daněk věděl ( jsou svědci ), že je Sáblík agentem STB proč ostatní nevaroval a nezahlazoval stopy ? 3. Proč se po prvním neúspěšném zatýkání vracel z Rakouska a ostatní tím ohrozil ? 4. Jak je možné ,že případ božické Světlany tak připomíná případ Babice - ( Malý agent provokatér, který ostatní zatáhl do "odboje" a při akci byl zastřelen )? 4. STB používala agenty provokatéry zcela běžně kolik jich bylo ve Světlaně a věděl o nich Daněk ? 5. V ksč i STB bojovaly proti sobě různé skupiny je to případ i Světlany ? PS : nepamatuji se ,že by někdo z božických pamětníků tech událostí měl pro Daňka slušného slova minimálně se choval velice podivně a nezodpovědně. Jeho jméno nepatří mezi ostaní oběti těch událostí.
VymazatKonečně diskuzní příspěvek, který vnáší do diskuze nějaký jiný úhel pohledu. Mně spíš pořád zaráží, proč se "případu Světlana" nevěnují historici a publicisté? O zmiňovaných Babicích už vyšlo tolik publikací a vždycky je v nich něco nového, něco, co posouvá odhalování událostí dál. Světlanu nikdo zkoumat nechce! Já se ptám: Proč??? Proč se všichni ti odborníci bojí? A čeho se bojí? A k agentu Malému: Pamatuji si, jak se v roce 1968 tento případ konečně otevřel a kolem Malého tam bylo už tenkrát plno záhad. Třeba Svobodné slovo publikovalo někdy v červnu 1968 nějaký materiál, kde bylo u jména Ladislav Malý uvedeno místo narození Grešlové Mýto. Můj nedávno zesnulý tchán byl rodákem z Grešlového Mýta, celý život se o veřejné dění zajímal a v roce 1968 do politiky aktivně v barvách Čs. strany lidové i vstoupil, a ten žádného Ladislava Malého (nebo rodinu toho jména) v GM neznal a neslyšel o ní. Leda by se L. Malý narodil ve vlaku a jako místo narození napsali zastávku GM? Pak se objevily informace (a krátce po listopadu 1989 znovu), že Malý v polích u Babic nezahynul, že dostal novou identitu a žil kdesi u Karlových Varů! Když bych na tuto argumentaci přistoupil, tak kde je psáno, že Antonín Daněk ve Filipově kuchyni skutečně zemřel? Mně třeba vrtá hlavou fakt, že tělo Antonína Daňka dali ve znojemské nemocnici (tuším) po třech dnech jeho otci (bydlel v Banticích v domě, který původně dostal partyzán Antonín Daněk) a ten pak zařídil pohřeb v Prosiměřicích. Byla odkrytá rakev při pohřbu? Viděl někdo mrtvého v té rakvi? Rozumíte, pokud nebude proveden seriózní výzkum a zpracování, bude to takové nahodilé, spíš publicistické pátrání s řadou omylů a nedostatků. A můžeme si pak klidně myslet, že Antonín Daněk běhal další desetiletí po Česku nebo Rakousku s upraveným zevnějškem a pod jinou identitou!!! Historik Jiří Pernes do toho jít nechce, pouze klouže po povrchu a svým způsobem alibisticky smetá střípky o Světlaně pod stůl a o nikom dalším, nevím.
VymazatJeště jednou děkuji za příspěvek, určitě bych se s autorem rád nějak víc kontaktoval. Jeho příspěvek a nadhozené otázky, to vše mě velmi zaujalo. (lan)
Vážení kolegové, Světlana je složitá z mnoha důvodů a sleduji s velkým otazníkem občasné výstupy všech, kteří se tomuto tématu věnují. V případu Antonína Daňka je řada otazníků, na které nezaznívají adekvátní odpovědi. Některé se přeci jenom občas alespoň částečně otevírají. A to i na tomto blogu. Za to určitě patří poděkování. Upozornil na ně pan kolega v příspěvku 24.3.2018. Já bych přivítal seriozní a doložené odpovědi taky na tyto otázky:
OdpovědětVymazatKdo byl skutečně Antonín Daněk? Co dělal za okupace? Jak to bylo s jeho vstupem do partyzánského oddílu? Kdo ho tam přivedl a kdo za něho ručil? Jak to bylo s jeho členstvím v KSČ? Existují nějaké písemné záznamy či hodnověrná svědectví o výše uvedených činnostech?