Připomínat jednoho ze slavných božických občanů Ing. Jana Fráňu asi netřeba. Na druhou stranu nás bylo jenom několik, kteří měli to štěstí, že se s Janem Fráňou setkali osobně. Hledal jsem dneska v podvečer souvislosti mezi Janem Fráňou a generálem Milošem Knorrem, a přitom jsem narazil na článek z historie obce nám docela známé, a to Jezeřan-Maršovic.
A co bych nepřiznal, potěšilo mě, že neuvedený autor či autorka citoval v části svého příspěvku z mého blogu ProBožice.
Ing. Jan Fráňa a gen. Miloš Knorr měli dvě věci společné. Oba se narodili v Ivančicích a oba se zapojili za druhé světové války do odboje a v roce 1940 patřili k nemnoha Čechoslovákům, kteří zde v barvách francouzské armády bránili přístav Dunkerque před útokem nacistických vojsk.
Ing. Jan Fráňa se narodil na Silvestra roku 1907 a v letech 1914 - 1920 bydlel v Božicích na nádraží. Jeho vlastní otec pocházel z Jezeřan a Jan Fráňa do konce svého života uchovával svůj domovský list, dokument, kterým tehdy samostatná obec Jezeřany potvrzuje, že má i on v obci právo domovské, které nabyl jeho otec. Proto i Jezeřany patřily v létě roku 1991 k několika málo místům, které Jan Fráňa na Moravě během své poslední evropské cesty navštívil. Po poledni dne 1. srpna 1991 se naprosto nečekaně objevil v Božicích. Přišel pěšky od vlaku, protože si chtěl zopakovat cestu, kterou tři měsíce roku 1914 chodil do božické základní školy, která tehdy ještě svítila novotou a nacházela se tam, kde máme už 55 let I. MŠ. Prvňák Jan Fráňa začal do školy chodit v Ivančicích, jenže krátce předtím jeho vlastní otec zemřel a matka se s přítelem, státním zaměstnancem na dráze, panem Tomáškem stěhovala na božické nádraží. Malý Jeník se výborně učil a měl i nadání na jazyky. Na konci školního roku už mluvil velmi dobře německy a od druhé třídy (to už bylo za Velké války 1914 - 1918) jezdil do školy do Znojma. Bylo to jednodušší a bezpečnější. Vystudoval a od roku 1935 pracoval jako obchodní zástupce ve Francouzské západní Africe. Proto mohl v roce 1940 narukovat do francouzské armády. V únoru 1940 vstoupil do formující se československé vojenské jednotky v městečku Agde. V květnu 1940 byl odvelen na vojenské oddělení čs. konzulátu v Marseille. Zde v červnu 1940 spálil archiv čs. dobrovolníků, aby se nedostal do rukou nacistů. Přesunul se do přístavu Dunkerque a odtud se dostal do Anglie, do čs. smíšené brigády v Cholmondeley.
Jan Fráňa se již do Československa nevrátil a na sklonku svého života žil na Kanárských ostrovech. Tam ho taky v první polovině 90. let navštívili známí znojemští cestovatelé a mořeplavci bratři Pátí.
A tam stopa po Janu Fráňovi zatím končí. Snad se nám jednou podaří zmapovat i poslední roky života zajímavého člověka, velkého vlastence a nezdolného optimisty.
Ladislav Nevrkla
P.S. Ve čtvrtek 20.9.2018 budou ve 13 hodin s vojenskými poctami uloženy ostatky (urna) gen. Miloše Knorra na ivančickém hřbitově, jak si přál. Zemřel v roce 2008.
My v Božicích bychom mohli uctít památku našeho bývalého spoluobčana Ing. Jana Fráni alespoň pamětní deskou, která by byla umístěna buď na budově božického nádraží, kde žil, nebo u paty restaurovaného pomníku osvobození naproti kostelu. Jenom se ještě pokusíme zjistit, kdy a kde životní pouť Jana Fráni skončila.
(lan)
Jenom bych opravil údaj o evakuaci. Jan Fráňa se se svou jednotkou evakuoval z přístavu Marseille, nikoliv z Dunkerque.
OdpovědětVymazat