Božická událost, která dosti výrazně zasáhla do známého "případu Světlana", zůstává nadále zahalena rouškou tajemna. Díky neúnavným badatelům se však tato rouška pomalu ale jistě poodkrývá. Letos si připomeneme už 70 let od událostí, které poznamenaly životy mnoha božických občanů i občanů z našeho okolí. Případ Světlana je stále živým případem.
V souvislosti s přípravou současné výstavy v Národním památníku v Praze na Vítkově byly představeny některé zajímavé dokumenty, které zatím stály trošku stranou našeho zájmu. Je proto třeba poděkovat všem, kteří se na výstavě Případ Světlana. Proměny obrazu třetího odboje, podíleli a připravili ji v podobě, která má skutečně ambice naše povědomí i naše vnímání "případu Světlana" posunout dál. Má i svoji didaktickou část, takže je vhodná i pro práci školní mládeže. Nejsem si jistý zda už pro žáky 9. ročníků ZŠ, ale pro studenty víceletých gymnázií a středních škol určitě. Předpokládám tudíž, že se o ni bude zajímat i vedení božické základní školy a učitel dějepisu připraví návštěvu této výstavy s výukovým programem. Žijeme v Božicích (případ se dotýká i Borotic a Lechovic) a měli bychom o historii naší obce vědět co možná nejvíc.
Doporučuji si též poslechnout část pořadu Mozaika na rozhlasové stanici ČRo Vltava ze dne 3.1.2019 v rozmezí 47,40 - 54:30 minutou. Viz https://vltava.rozhlas.cz/poslechnete-si-zaznam-mozaiky-7717317?fbclid=IwAR3PVEXfvtnTZ_4ClTlxA0eOvlTkeE00WJDwhS_TY-DX13Tn83HJbnl52Z0
Z materiálů na uvedené výstavě mě samozřejmě nejvíc zajímaly ty, které se vztahují k událostem v Božicích v noci ze 14. na 15.5.1949 spojené s pokusem o zatčení agenta americké CIC a velitele znojemské (božické) Světlany Antonína Daňka. Vycházím z archivních dokumentů dvou předních představitelů StB, a to Antonína Prokeše (vysokého důstojníka StB a velitele KV StB Uherské Hradiště po Ludvíku Hlavačkovi) a bývalého příslušníka StB Aloise Grebeníčka. Oba dva se v dokumentech vyjadřují k stěžejní osobě božických událostí z května roku 1949 Ludvíku Hlavačkovi, v té době veliteli KV StB Uherské Hradiště. Do jaké míry jsou jejich vyjádření (v případě Antonína Prokeše nám zatím chybí přesná datace, předpokládá se, že je poskytl v letech 1956 nebo 1957 ) či stížnosti z 28.2.1952 v případě A. Grebeníčka důvěryhodná, musí potvrdit badatelé. Zajímavé momenty však v obou písemnostech určitě vystopovat lze. Existuje rovněž ručně psané vyjádření Ludvíka Hlavačky z roku 1956 k případu Světlana. Všemi těmito dokumenty se v několika následujících pokračováních budeme zabývat.
(lan)
Žádné komentáře:
Okomentovat