Chceme, nebo nechceme větrníky?

Větrný park u Břežan 2019

I v Božicích to bylo před desítkou let žhavé téma a tehdejší radnice vyvolávala poplašné duchy v podobě možné instalace větrných elektráren. Velkým propagátorem stavby těchto polních stožárů byl tehdejší břežanský starosta Josef Rebenda, kterého pojily velmi vřelé vztahy s vedením Božic.


Byl jsem s ním na přelomu 20. a 21. stol. několikrát v Dolním Rakousku, podívat se, jak vypadají v krajině. Taky jsem tyto giganty viděl před třemi lety na pláních východního Německa, hned za Drážďany. Nejsem jejich zatnutým odpůrcem, ale nejsem ani příznivcem jejich výstavby. Mám je v oblibě asi tak jako solární barony.
Kontroverzní bioplynky raději ani nezmiňovat! Ty neumíme provozovat a to, co v Česku funguje v současnosti, nemá budoucnost. Postupně a hodně rychle se budeme muset loučit i s tepelnými elektrárnami. Vodní elektrárny, to je taky promile produkce.
Nebudu zakrývat, že mou preferenci mají z mnoha důvodů jaderné elektrárny. Ani ony však nejsou bezproblémové. Ty dvě stávající by potřebovaly rozšíření, aby jejich činnost mohla pokračovat plynule do budoucnosti. Jenže obě dvě stojí v dosahu Rakouska, které je zásadním odpůrcem jaderné energetiky a bude nám v jejich rozvoji bránit všemi způsoby. My naopak nemáme žádné nápady, jak si s jejich rozvojem poradit. A na stavbu nějaké nové  v jiné lokalitě nemá současné Česko "koule"!
Problematické je i budování úložišť. Podle původních plánů si měl vyhořelé palivo odvézt Sovětský svaz! Jenže tato říše zmizela v propadlišti dějin a nám tak nezbývá, než se o úložiště postarat u nás doma. Nacpe se to na vylidňujícím se venkově, nejlépe někde na Vysočině.

A na závěr zpátky k nám. Vzpomněl jsem si na velké plány z prvního desetiletí 21. stol., kdy se počítalo s výstavbou 25 větrníků na polích kolem Mackovic!!!! Možná někdo chtěl pár takových protivníků Dona Quijota postavit i na božické a křídlovické Staré hoře a naštěstí česká armáda zabránila kvůli letovým koridorům jejich výstavbě kolem jezírka Pískovna!

V pondělním regionálním týdeníku Znojemsko publikovali dva aktivisté hnutí Duha svoje vize na výstavbu větrných elektráren na Znojemsku. Věřím, že to byl jenom takový úlet a nezbožné přání nenapravitelných ekologických snílků.


A co se kolem stavby větrných elektráren dělo v roce 2007 v samotných Břežanech? Tak prosím čtěte:

Větrné elektrárny

10. 5. 2007

Větrné elektrárny

Břežany - Větrné elektrárny nemají na Znojemsku zrovna ustláno. Mnoho obcí je odmítlo, jinde jim dala zastupitelstva zelenou, ale obyvatelům se rozhodnutí opravdu nelíbí. Nevím o tom, že by proti větrným elektrárnám bylo v Břežanech jen pár 10 občanů. Vysbírali jsme na 300 podpisů obyvatel, kteří chtějí vyhlásit referendum, zda by měly či neměly v katastru obce vzniknout. 300 podpisů znamená více jak 52 % Břežanských obyvatel, Povídá Radek Protivínský, který chystal místní referendum. V jiných obcích se zastupitelé nejdřív zeptali obyvatelů, zda chtějí větrné elektrárny, v Břežanech je to podle Radka Protivínského naopak. Firma, která má zařízení budovat, je prý navíc nedůvěryhodná. Doposud nerealizovala žádné větrné elektrárny v Česku, což potvrdil na schůzce Obecního zastupitelstva i konzultant firmy web Větrná energie ing. Marek. Potřebuji prostě větrnou elektrárnu postavit, aby se mohli dále prezentovat, bez ohledu na to, zda v našich podmínkách bude fungovat nebo ne, říká Radek Protivínský. Nevěří ani, že by se elektrárna v obci vyplatila, a má obavy ze zbytečného zadlužení Břežan, které by mohlo mít nepříjemné důsledky pro další budoucnost obce Břežany.

V souvislosti s plánem na výstavbu větrných elektráren odstoupili z obecního zastupitelstva v Břežanech dva členové. Zarazilo mě, že se zastupitelstvo postavilo proti referendu. Nechci rozhodovat za občany v obci. Jako zastupitel musím hájit zájmy lidí, za obec nemůže rozhodnout v tak závažné věci jen několik občanů. Jde totiž o kolik peněz. To byl jeden z důvodů, proč jsem odstoupil z obecního zastupitelstva, řekl Jan Kočí.
Dalším odstupujícím členem je Josef Nosek. Zjistil jsem, že většina občanů je proti větrným elektrárnám. Nebyl na to brán zřetel, a protože nechci být spojován se schválením větrných elektráren v Břežanech, z obecního zastupitelstva jsem odstoupil, uvedl pan Nosek.

Ale nakonec se stejně rozhodlo, že větrné elektrárny v Břežanech se budou stavět. A taky že jo, Břežany má 5 věžových elektráren Vestas V52 - 850 kW. Vše proběhlo úspěšně a větrné elektrárny se dokončily na podzim roku 2005.

A co se o Břežanech píše v roce 2019?:

Největší větrný park na jižní Moravě stojí od roku 2005 poblíž Břežan na Znojemsku. Společnost W.E.B. větrná energie chce park, který tvoří pět elektráren, rozšířit o další stožáry. ČTK to řekla jednatelka společnosti Michaela Lužová.

„Plánování je zatím v počátcích. Nelze tedy ještě říci, kolik nových stožárů tam postavíme. Vždycky v prvním kroku naplánujeme maximum stožárů na určený prostor. Pak počet postupně redukujeme podle různých vnějších požadavků,“ uvedla Lužová.

Starostka Břežan Jana Surovcová (Pro Břežany I.) nevidí v rozšiřování větrného parku problém.

„Před lety, když se tu měly stavět první větrníky, lidé hodně protestovali. Ale bylo to tím, že neměli dostatek informací. Dneska víme z vlastní zkušenosti, že s elektrárnami nejsou problémy. Nedělají hluk ani nezabíjí ptáky, jak se tvrdilo,“ uvedla Surovcová.

Výměnou za postavení elektráren v katastru obce dostává radnice od provozovatele příspěvek do obecního rozpočtu.

„Ročně je to asi 106.000 korun, ale myslím, že by to mělo být víc,“ dodala Surovcová.

Společnost W.E.B Větrné elektrárny má na jihu Moravy elektrárnu i u Bantic na Znojemsku. Kromě těchto šesti stožárů je na území kraje jediná další větrná elektrárna, u Tulešic na Znojemsku.

„Myslím, že na jihu Moravy moc dalších větrníků nevyroste. Hlavní problém je, že je území hodně zastavěné a elektrárna musí dodržovat odstup od nejbližší obývané nemovitosti. Navíc je tady hodně přírodních parků a rezervací, což výstavbu také limituje a jinde to kazí krajinný ráz a výhledy. Už jsme různé možnosti prověřovali,“ uvedla Lužová.

Elektrárny u Břežan patnáct let po svém spuštění teprve zaplatí úvěr, které si provozovatel vzal na jejich stavbu. Potom na sebe začnou vydělávat. Jejich životnost je podle Lužové přibližně 25 let.

                               (lan)