Na nedělním setkání v novém společenském sále v Hrušovanech n. Jev. zazněla celá řada podnětných myšlenek a promítnuta byla řada velice zajímavých fotografií z historie Hrušovan i jejich okolí. Vše zorganizoval za podpory pana starosty Miroslava Miloše Spolek pro hrušovanský zámek.
Průvodci po stopách historie Hrušovan byli Zdeněk Omelka (archeologie) a Miroslav Fousek (historické fotografie, zaměřeno na domy a kříže). Připravena byla i malá výstavka publikací a materiálních dokladů.
Zmínka padla i o zaniklých vesnicích na Hrušovansku (tj. i Božicku). Tak ji jenom stručně připomenu v názvech zaniklých sídel, po jejichž přesné lokalizaci se stále intenzivně pátrá.
V publikaci Jaroslava Stejskala Kapitoly z dějin Hrušovan nad Jevišovkou je takový přehled zpracován i s otištěnými citacemi z pramenů. Kapitola má název Nejstarší písemné zmínky zaniklých osad v okolí Hrušovan nad Jevišovkou.
J. Stejskal zde uvádí, že zpustnutí osad bylo ve 14. a 15. stol. celkem běžným jevem. Nejčastější příčinou byly válečné události, neúroda a z toho plynoucí hladomory a epidemie. Taky rozvoj středověkých měst měl za následek vylidňování venkova (což vlastně trvá dodnes). Občas byly příčinou i změny ve způsobech hospodaření s půdou a vodou. Třeba zakládání rybníků na řece Jevišovce se promítlo i do změn naší krajiny. Je příznačné, že majitelé panství respektovali místa zaniklých osad, nepřipojovali je hned k dominikálu, ale udržovali povědomí o jejich existenci a často se snažili je obnovit a znovu osadit. Je známo, že i Božice byly po třicetileté válce pusté a kdyby nepřišli noví (němečtí) osadníci, tak by zmizely podobně jako známé Petrovice (blízko závlahové nádrže) nebo Rohoteř v sousedství starého mackovického hřbitova, kde ještě v 18. století stával opuštěný kostel.
Tak tedy projděme se zaniklými osadami našeho mikroregionu, a to v abecedním pořádku:
Bahnov
Nacházel se mezi Jevišovkou (Frélichovem) a Drnholcem při soutoku Dyje a Jevišovky. Měl být zpustošen za uherských válek Matyáše Korvína proti Jiřímu Poděbradskému kolem roku 1470.
Bransudice
Tato osada se připomíná ve falzu, podle něhož ji měl roku 1190 darovat znojemský kníže Konrád Louckému klášteru.
Dešov
Jeho přesnou lokalizaci zatím neznáme. V pramenech se píše, že při lánové vizitaci roku 1672 byl uveden při hrušovanském zboží jako "už od nepamětných časů zašlý".
Držkrajovice
Zanikly jižně od Borotic, kde se nacházela polní trať Marterfeld. Nejstarší písemný doklad pochází z roku 1225, kdy trojský biskup Jindřich vysvětil nový kostel v Křídlovicích a připojil k němu desátky z Držkrajovic.
Holenice
V bývalé polní trati Hollnitzfeld u Drnholce stávaly Holenice. Roku 1360 koupil Jindřich z Drnholce 10 lánů od Věrdunka z Holenic. Ještě těsně před husitskými válkami v roce 1414 byly osedlé, ale další připomínka z roku 1490 tam uvádí pouze pustý dvůr.
Hroznětice
V katastru Drnholce se od roku 1353 připomínají Hroznětice. Podle urbáře z roku 1414 to byla ves velká, bylo tam 13 celoláníků, 32 pololáníků a 6 dvorů. V roce 1578 se však připomínají jako pusté.
Janov
Za dnešní božickou Kolonií stávala ves Janov, jinak též zvaná Johannesdorf, Johanns nebo Johannsstadt. Zaniklá osada jižně od Pravic směrem k dnešnímu zámku Emín stávala v polní trati Johannesteich, na okraji bývalého rybníka Johannesteich.
Jazovice
Zaniklá osada v okolí Mackovic. V roce 1228 byly přifařeny do zaniklé vsi Rohoteř. To je jediná zpráva o jejich existenci.
Kachnovice
Zanikly u Dyjákovic v polní trati Hofstatten. Poprvé se připomínají roku 1365, kdy Markvart ze Schenkenberku (= Šimperku, dnes zřícenina hradu Šimperk u Šumné) vložil 15 lánů, jednoho rybáře a řeku v Kachnovicích Filipu z Jakubova (u Mor. Budějovic). Osada se uváděla též pod jmény Kaknovice, Kopnovice nebo Kolnovice.
Knašpice
Zanikly v okolí Mackovic a uváděly se též pod jmény Nešpice nebo Ješpice. V roce 349 je držela Eliška, vdova po Bernardu z Víckova, kdy měly 3 lány a 1 dvorec.
Křížkovice
Zaniklá osada u Božic. Do roku 19415 se na mapách objevuje polní trať Oedung Krizowitz (pustina Křížovice), což byl pozemek zaniklé osady Křížkovice. V roce 1318 byly majetkem olomouckého biskupství.
Libice
Zaniklá osada severně od Břežan (vlevo od silnice na Dolenice kolem potoka), kde se nacházely polní trati Libické pole a Libický rybník. V roce 1228 byly přifařeny do Rohoteře (ves u starého mackovického hřbitova). V 16. století se zde usadili novokřtěnci (habáni, toufaři).
Martinice
Zaniklá osada za dnešním hrušovanským nádražím. Nejstarší písemná zmínka pochází z listiny biskupa Zdíka kolem roku 1131.
Onšov
Zaniklá osada u Hrabětic, po které zůstal jenom dvůr Anšov. Uvádí se listině krále Přemysla Otakara II. z 6.6.1252 pod názvem Vschewie.
Ottenthal
Osada ležela u Dolních Dunajovic. Roku 1317 tuto ves prodal Jindřich z Lipé dolnokounickému klášteru. V registrech vlasatického panství z roku 1574 je zmínka, že Dolní Dunajovice platí z pastvin Ottenthalských.
Pavlovice
Zanikly v katastru Litobratřic, kde se nacházela polní trať Pavlovice a v roce 1414 patřily drnholeckému panství. Váže se k nim též pověst o knedlíkovém dubu z dob třicetileté války a řádění Švédů na jižní Moravě.
Petrovice
Zaniklá osada u Božic, jižně od Českých Křídlovic v polní trati Petrovické pole (Petrovsko) a Petrovické údolí (Peterthal). V roce 1225 trojský biskup Jindřich vysvětil kostel v Křídlovicích a tomuto kostelu potvrdil i desátky z Petrovic.
Raklinice
Zanikly u Božic při řece Jevišovce, severně od dnešního Zámlýní v polních tratích Rochovická pustina Rakvické svahy (vinohrady). Uváděly se též pod názvy Rochovice nebo Rakvice a v roce 1225 potvrdil biskup Jindřich desátky z Raklinic vysvěcenému kostelu v Křídlovicích.
Rohoteř
Zanikly v oblasti starého mackovického hřbitova. Kostel a fara byly založeny krátce před rokem 1228, kdy farnost nebyla ještě ohraničena. V roce 1228 byly do Rohoteře přifařeny Mackovice a zanikle vsi Jazovice, Libice a Bransudice. Majetek v Rohotři drželi hornokouničtí johanité v letech 1228 a 1314. V roce 1248 jednali též o desátcích ze vsi Raklinice.
Slatina (Latein)
Zaniklá osada na jižní stráni kopce Kreuzberger u Břežan, kde se nacházela polní trať Lateinfeld. V pramenech se uvádí např. v roce 1349.
Sternbergen
Osada se nacházela u Drnholce v polní trati Sternbergen (dnes nazývané Malé lady).
Trutmaničky
Zanikly u Troskotovic v polní trati Trautmansdorfer Gebirg a písemná zmínka je např. z roku 1365.
Vlčí Keř
Osada Vlčí Keř (Wolfsstauden) stávala u Trnového Pole a záznam existuje z roku 1360. V roce 1535 se uvádí jako pustá.
Vlkovice
Zaniklá osada jihozápadně od Pravic (u dnešní obory za božickou Kolonií) na bývalých polních tratích Milkovické pole a Milkovický les. V roce 1236 je daroval český král Václav velehradskému klášteru jako náhradu za velké škody, které klášter utrpěl ve válkách mezi králem Václavem I. a jeho synem Přemyslem.
Vrahovice
Zaniklá ves u Pravic. Píše se o ní v roce 1333, kdy je uváděn mnich louckého kláštera Peregrin jako farář ve Vlkovicích a Vrahovicích.
Vrbov
Souběžně s Drnholcem se připomíná velká ves nazývaná Vrbov nebo Vrbice. Roku 1222 se uvádí Jindřich, plebán z Vrbic. Byla to velká ves, čítající 29 gruntů (4 celolány, 15 pololánů, 5 čtvrtlánů, 1 podsedek a 4 zahradníci).
Další tradované zaniklé osady v okolí Hrušovan nejsou doloženy v písemných pramenech. Mělo by se jednat o vsi Grafenwasen, Itzgenowitz, Planau, Jagenwitz a Hoya.
(lan)
Vrbov
Dobry den, kde se da publikace zakoupit...
OdpovědětVymazatDekuji...
Zeptejte se na informacích Městského úřadu v Hrušovanech (přízemí MěÚ, první dveře vlevo), tam různé publikace o městě prodávají, nebo napište autorovi p. Stejskalovi na mail: stejskal.jaro@seznam.cz
OdpovědětVymazatZdravím, výtisk publikace si můžete objednat / vyřídit na emailu autora "stejskal.jaro(zavináč)seznam.cz". Zdeněk Omelka
OdpovědětVymazat