Ráno 23. dubna 1945 byla v 09.30 h zahájena prudká dělostřelecká příprava, která měla připravit cestu pozemním jednotkám 2. ukrajinského frontu, které se podílely na generálním útoku na město. Ze vzduchu je podporovalo čtyřiapadesát bombardovacích letounů A-20G, 147 bitevníků Il-2 „Šturmovik“, 188 stíhacích letounů La-7 a Jak-9. V nočních hodinách nad Brnem operovalo 43 víceúčelových dvouplošníků Po-2. Od této chvíle už nešlo prakticky rozeznat, zda škody na brněnských obytných domech způsobila sovětská dělostřelba nebo bomby shazované letouny 5. letecké armády VVS. 23. dubna se sovětské bombardovací a bitevní stroje nejprve zaměřily na brněnská jižní a jihovýchodní předměstí a později přenesly bombardování i na zbývající čtvrti města. Sovětské letouny útočily především na přesunující se německé pozemní jednotky, avšak mnoho bomb dopadlo i do civilní zástavby. Ani Němci toho dne nezaháleli a vyslali do vzduchu své bojové stroje. Nad městem a v jeho bezprostředním okolí se rozhořely vzdušné souboje mezi letouny Luftwaffe a 5. letecké armády VVS, které si vyžádaly ztráty na obou stranách. Na konci dne Sověti „odepsali“ dva bitevní Il-2 „Šturmoviky“ a jeden bombardovací Boston. Německá strana byla „chudší“ o šest stíhacích Fw 190 a dvě Bf-109.
Před polednem 24. dubna proběhl velký letecký útok na centrum Brna, během něhož zasáhly sovětské bomby Německý dům, kavárnu Muzeum, Čechyňskou ulici a Dornych. V odpoledních hodinách zaměřily letouny 5. letecké armády svou pozornost na západní a severní brněnská předměstí. Nepřetržité bojové nasazení si vybralo svou daň mezi sovětskými leteckými jednotkami, které přišly o další dva bitevní letouny Il-2 „Šturmovik“. Ve večerních hodinách 24. dubna 1945 bylo osvobozeno první brněnské předměstí, Tuřany. Současně pokračovaly noční letecké útoky, které měly připravit půdu pro další postup sovětských pozemních jednotek.
25. duben 1945 přinesl svobodu obyvatelům dalších brněnských předměstí. Sovětské jednotky osvobodily Slatinu, Líšeň, Židenice, Juliánov, Černovice, Komárov, Obřany a Maloměřice. Současně však v Brně proběhly dosud nejtvrdší boje mezi Rudou armádou a jednotami Wehrmachtu. Postup pozemních jednotek podporovaly ze vzduchu bojové letouny 5. letecké armády VVS, které byly po celý den nasazeny v opravdu masovém měřítku. Během náletu na centrum města a severní předměstí byla napadena skupina sovětských bombardovacích letounů A-20G od 218. bombardovací letecké divize německými stíhačkami Bf-109 od JG-77, které vzlétly do akce nad Brnem z prostějovské letecké základny. Německým pilotům se podařilo dva ze sovětských strojů sestřelit. Třetí sovětský bombardér A-20G byl sestřelen přímo nad městem a jeho trosky dopadly do Plynárenské ulice. Tím však výčet ztrát, které utrpěla 5. letecká armáda během bojů o Brno, zdaleka neskončil. Do večera 25. dubna 1945 přišlo sovětské letectvo ještě o jeden bitevní letoun Il-2 „Šturmovik“ a dvě stíhačky La-7.
Následujícího dne se jednotkám 2. ukrajinského frontu podařilo osvobodit prakticky celé Brno. V rukou německých vojáků zůstalo pouze několik severních předměstí (Knínice, Medlánky, Mokré Hory, Řečkovice a Soběšice). Po šesti letech nacistické okupace se Brno konečně dočkalo svobody.
Podle brněnského statistického úřadu bylo v průběhu leteckého bombardování a dělostřeleckého ostřelování města v letech 1944-1945 zcela zničeno 717 domů, dalších 1 375 bylo poškozeno těžce 7 855 lehce. Ze zprávy je jasně patrné, že většina zničených a poškozených brněnských budov padá na vrub akcím sovětských bombardovacích letounů a dělostřeleckému ostřelování v závěrečné fázi brněnské operace. V moravské metropoli padlo za oběť sovětským leteckým bombám a dělostřeleckým granátům minimálně 452 domů a dalších 987 budov bylo poškozeno těžce. Počet domů, které byly lehce poškozeny během dubnových náletů a pozemních bojů, se vyšplhal k číslu 5 890. Po čtyřech amerických leteckých útocích z druhé poloviny roku 1944 bylo v Brně napočítáno celkem 265 zcela zničených, 388 těžce a 1 965 lehce poškozených domů.
Tato čísla jsou však bezpochyby značně podhodnocená, uvážíme-li, jak intenzivní bylo letecké a dělostřelecké ostřelování moravské metropole v dubnových dnech. Skutečnosti se tak nejspíše nejvíce blíží údaj Václava Peši, podle něhož „při náletech (amerických i sovětských) a za frontových bojů přišlo o život asi 1 200 Brňanů.
I po více jak sedmdesáti letech, jež uplynuly od konce 2. světové války, lze v moravské metropoli nalézt proluky mezi bloky budov, které jsou němými svědky tehdejších dramatických událostí.
(lan)
V článku použity údaje z práce: Mgr. Martin Vlček, Diplomová práce, Spojenecké nálety na Brno v letech 1944-1945, IS MUNI 2006
Příště: Sovětské bombardování jižní Moravy v závěrečných fázích války včetně bombardování Božic dne 7.5.1945.
Žádné komentáře:
Okomentovat