čtvrtek 3. června 2021

Jak to máme s ženským příjmením

Zápis v matrice roku 1868

 Včerejší novinka schválená Poslaneckou sněmovnou legalizuje již užívanou praxi, totiž že ženská příjmení nemusíme přechylovat (koncovkami -á nebo -ová). Božice či České Křídlovice, kde do roku 1945 převažovalo obyvatelstvo německé národnosti, tento problém dosud nikdy neřešily. Jinak tomu bylo ve vnitrozemí.


V mé rodné vísce jsem proto nahlédl do matriky a ejhle! Našel jsem docela zajímavý vývoj, který dokládá, že v minulosti jsme se s tímto problémem vypořádali docela elegantně a bez emocí. Skenované ukázky dokládají stav v konkrétním roce a ten ukazuje, že jsme se od poslední čtvrtiny 19. století a na počátku 20. století dostali tam, kam se nyní obloukem vracíme. Věřme, že to už nebude působit žádná traumata a že i že ženy, které se rozhodnou používat nepřechýlenou podobu nového příjmení si najdou uspokojivou cestu, jak toto příjmení používat nejen v úředním styku, ale i v běžném životě.


Zápisy v matrice totiž ukazují, že v případě potřeby skloňovat nepřechýlené příjmení by to neměl být žádný problém. A tak Marie Novák může být ve větě přirozeně skloňována: Šel jsem s Marií Novákovou.

A jak tedy šel vývoj?

1876 - Kateřina Bulín


1889 - Antonie Nezveda-ova (krátké -a- jako to mají dosud ruština, ukrajinština aj.) a dále skloňované - jeho manželky Marie, rodem Rada-ové

1893 - Terezie Prokeš-ova (ještě s pomlčkou)

1905 - Františka Nezvedova (bez pomlčky) - tato praxe se užívala až do roku 1928

1929 - Marie Bartošová, ale zřídka i Milada Nezveda-ová

1930 - Marie Stejskalová (dlouhé -á- v koncovce)

1933 - Hedvika Nečesalová



2021 - Aloisie Nováková i Aloisie Novák


                                                      (lan)

Žádné komentáře:

Okomentovat